Mám trochu obavu psát stručný obsah této knihy, protože ji nelze redukovat bez ztráty něčeho podstatného. Je to vynikající analýza, dobře vystavěná, určená pro čtení v pomalém čase - a to se o krátkých článcích na blogu říct nedá. Jenže když vás chci zlákat k jejímu přečtení, musím to zkusit.
Thomas Hylland Eriksen si povšiml, že dnes máme sice k dispozici ohromné množství vynálezů a pomůcek k ušetření času, ale volného času máme mnohem míň než dřív: „Při zavedení technologií, jež podstatnou měrou šetří čas, přece nikdo nepočítal s tím, že výsledkem bude nedostatek času a zrychlování.“ (Str. 139)
Pustil se tedy do zkoumání informačního věku a hledání příčin tohoto stavu. Zjistil, že uspěchanost, zvýšená rychlost a nadbytek informací vede k rozdrobování času, snaze vyplnit všechen prostor nějakou činností a tím ke ztrátě vyrovnanosti. Čas je 'zrychlený'.
„Začne-li člověk dělit čas na malinké kousky a překročí-li určitou hranici, stane se z času jediný šílený hysterický moment, který se neustále posouvá, ale nikam nesměřuje, neodkazuje se k dalšímu okamžiku. Problém, jímž se v této knize zabýváme, možná tedy vznikl hlavně proto, že moderní společnost byla příliš úspěšná ve svých snahách efektivizovat, zvyšovat výkonnost, modernizovat a standardizovat. Změny, tedy 'pokrok', už nyní probíhají tak rychle, že k nim nestihneme zaujmout stanovisko. A pokud se neustále něco děje, neděje se vlastně vůbec nic. Klíčovým faktorem, který tuto situaci způsobuje, je rychlost (...)“ (Str. 53)
Nejhorší je, že když se setká pomalý čas s rychlým, rychlý zvítězí. Pomalý čas je tedy nutné aktivně chránit, nelze čekat, že se vrátí sám. V poslední kapitole Eriksen ukazuje, jak na to, jak se rozhodnout, která činnost je vhodná pro rychlé a efektivní vykonání a která naopak vyžaduje pomalé a soustředěné plynutí. A jak si uvědomit, o co nás 'využití času' připraví. Už jsem si všiml, že poslouchání hudby během chůze na vlak je sice dobré, ale přicházím o vnímání chůze, zvuků, proměn okolí v závislosti na roční době, že mě to vytrhuje ze světa a obírá o odpočinek a uklidnění - o pomalý čas.
„Pomalý čas není totéž, co hodně času. Přečíst a pochopit středně dlouhou báseň nezabere více než pár minut, ale je třeba to udělat pomalu.“ (Str. 149)
Eriksen analýzu provedl opravdu pečlivě, podívejte se na obsah a (vybrané) názvy kapitol, hovoří samy za sebe:
Recenze: Karolína Stehlíková, Barbora Závodská.
Inspirativní a pravdivý rozbor, a díky radám na konci - byť poměrně stručným - nejde o pouhé teoretizování. Je jenom na nás, jak budeme o svůj pomalý čas pečovat.
nakladatelství Doplněk, Brno 2009, ISBN 978-80-7239-238-4, cena 210,- Kč
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.