Společnost neustále akceleruje, vše je rychlejší a čím dál tím více věcí je na jedno použití. Když se zamyslíme třeba nad digitalizací a elektronickými médii z hlediska jejich trvanlivosti, je to děsivé. Hliněné tabulky vydržely několik tisíc let, knihy několik stovek, jak dlouho vydrží magnetický záznam? Do první srážky s magnetem. Optická média stačí trochu poškrábat, nehledě na křehkost plastů.

A to nemluvím o nesrozumitelnosti a složitosti kódovaného záznamu složeného z jedniček a nul - bez techniky a znalostí je nezobrazitelný. Krátkozrakost při plánování se projevuje ale i jinde, třeba v architektuře - který dům je stavěn s perspektivou několika set let?

Long Now Foundation

Jeden z pokusů o změnu je Long Now Foundation, „nadace pro dlouhou přítomnost“. Byla založena roku 1996 a jejím cílem je podpora pomalejšího a kvalitnějšího uvažování o světě v termínech, podstatně přesahujících současné plánování - chce mluvit o příštích deseti tisících let.

Clock

Projekt Clock je poněkud symbolický. Po dvou prototypech binárních digitálně-mechanických hodin, které by měly mít teoretickou nepřesnost jeden den za 10 000 let, a navíc se každé poledne synchronizovat a zpřesňovat, hodlá vytvořit hodiny monumentální velikosti a umístit je na vrchol hory v pouštní oblasti Nevady jako stálou, neměnnou a trvale jdoucí připomínku doby, o jaké bychom měli přemýšlet.

Inu dobrá. Umím si sice představit lépe investovanou námahu než do věčně jdoucích hodin, ale obecně lidé potřebují symboly, které je přesahují.

Library a Rosetta Disc

Mnohem zajímavější je projekt Library - knihovna, která bude věčné hodiny doprovázet. Samozřejmě jakákoliv knihovna na světě je ze své podstaty - uchovávání informací - součástí projektu, a proto se nadace Long Now soustředí na podpůrné nástroje, jako je Long Viewer, Long Server a Rosetta Disc.

Na Rosettu se podíváme podrobněji. Cílem tohoto projektu je vyvinout úložiště informací, které dokáže přetrvat oněch 10 000 let. První prototyp je disk o průměru tři palce, obsahující téměř 14 000 stránek informací, vyleptaných do povrchu. Řeší oba hlavní problémy, které jsem zmínil v úvodu:

1. trvanlivost - nikl je poměrně odolný, disk je navíc ukryt ve schránce z nerezové oceli a skla, která umožňuje přístup vzduchu, ale brání náhodným nárazům, poškrábání a oděru.
2. čitelnost - namísto nesrozumitelného binárního kódu, který musíme znát a umět přeložit, abychom se k informacím vůbec dostali, bylo zvolené klasické zobrazení jako obrázek. Informace jsou tudíž čitelné lidským okem (pokud má k dispozici mikroskop).

Proč Rosetta? O Rosettské desce jste už asi slyšeli. Kdysi dávno měl někdo skvělý nápad vytesat stejný nápis ve dvou jazycích a třech písmech (Jago, díky za opravu) na jediný kus kamene a díky tomu se nám povedlo rozluštit písmo a porozumět řeči starého Egypta. Při přemýšlení, které informace začít zahrnovat do věčné knihovny, došli členové nadace k závěru, že jako první by měl být zachován jakýsi klíč ke knihovnám. Sada lingvistických informací v maximálním množství jazyků, jaké budeme schopni podchytit. Klíč, který by nesporně poskytl budoucím generacím stejnou pomoc, jakou přinesla Rosettská deska nám.

Kolekce sebraných informací zatím přerostla kapacitu disku, obsahuje přes 100 000 stránek a lingvistických záznamů pro více než 2500 jazyků a je dostupná na internetu. Pro první exemplář disku bylo vybráno jazyků 1500 a v každém z nich jsou uloženy stejné texty (začátek Genesis, Všeobecná deklarace lidských práv), stejný slovníček 200 slov, stejný popis (původ, rozšíření) a případně další texty.

Na jedné straně disku je obrázek zeměkoule, kolem nějž je v osmi hlavních jazycích světa vyleptán nápis „Světové jazyky: toto je archiv více než 1500 lidských jazyků, shromážděný v roce 2008. Při tisícinásobném zvětšení naleznete přes 13 000 stránek jazykových informací.“ Nápisy se spirálovitě stáčejí k zeměkouli a stále se zmenšují až do mikroskopické velikosti, čímž zároveň dávají návod k použití. Na straně druhé už jsou samotné stránky, každá má velikost asi půl milimetru. Horní polovina pouzdra je ze skla, které funguje jako lupa a zdůrazňuje návod k použití.

Obrázky si prohlédněte na stránce Disk Images, existuje i interaktivní aplikace, kde si můžete text na povrchu disku zobrazit podrobněji.

Celá koncepce mi připadá skvělá, jak uložením údajů, tak samopopisným návodem. S čím příliš nesouhlasím je skleněná schránka, to je pro 10 000 let s rizikem klimatických problémů i ekologických katastrof velmi slabé zabezpečení. Ale i tak, pokud by podobných artefaktů bylo po světě více, nepochybně by se šance lidstva na dlouhodobé zachování znalostí zvýšila.

Článek jsem chtěl doprovodit obrázky, ale nepodařilo se mi vyřešit práva. Ačkoliv Long Now Foundation svůj web zveřejňuje pod Creative Commons, Rosetta Project má vlastní stránky, kde licence uvedená není. Protože bych nerad dopadl jako Miloš Němec a z nadace mi ani za týden nikdo neodpověděl, musíte si odkazy proklikat. Informace pocházejí ze stránek nadace About, Introduction - 10,000 Year Clock a Rosetta Projectu - About, Concept.

---

Aktualizace 24. 10. 2018: článek zařazen do kategorie „výběr z blogu“