Oba pojmy, wabi i sabi, jsou komplexní a mnohovrstevnaté, proto bude jejich popis nutně zjednodušující, ale pro přiblížení - wabi zahrnuje význam touhy po něčem, samoty, trápení se pro něco, ale také potřebu samoty bez tlaku materiálního světa. Je to osvobození od strachu ze ztráty, smíření s nejistotou, prostota. Sabi je nálada plynoucí z pomíjivosti, nádech melancholie, klidné sledování toho, co odchází. Podle Weidnera jsou oba pojmy nerozlučně spjaté, filozofie wabi sabi se zaměřuje na podstatu života a přítomný okamžik, přijímá mnohoznačnost a protikladnost. „Uznává změnu, úpadek a konečnost. Nestaví se do cesty přírodním procesům. Opotřebení a zanedbání nesnižuje hodnotu věci, nýbrž ji zvyšuje.“ (Str. 57) Zen v praxi.
Autor se zaměřuje na problematiku času. Evropská společnost se na měření času orientovala už dávno, podřizuje se jeho „diktátu“, čas se rozplývá a utíká závratnou rychlostí. A čím blíže současnosti, tím méně času máme. Nedávno jsem tu psal o Eriksenově studii, která za příčinu považuje rychlost, rychlý čas, Weidner tvrdí, že problém je v „cizím“ čase.
„Cizí čas je ten, který je nám vnucen. Zde se musíme podřídit proti své vůli požadavkům okolí, úkolům nadřízeného, přání rodiny, otevírací době obchodů, střídání barev na semaforu. Cizí čas nás připravuje o schopnost tvůrčím způsobem utvářet vlastní život.“ (Str. 42)
Cizí čas vnímáme špatně, cizí čas je ten, který vzbuzuje nespokojenost. A v jeho vnímání je klíč, záleží jen na nás, jak se cítíme. Neměli bychom šetřit čas na nějaké budoucí prožitky, nýbrž prožívat ten, v němž se vyskytujeme.
„Wabi sabi hlásá: žijme v daném okamžiku. Nemůžeme s ním zacházet jako s nějakým předmětem, látkou nebo hmotou. Čas nás obklopuje a jsme do něj začleněni stejně jako do prostoru. Proto není žádný správný nebo nesprávný přístup k času; jde jen o tom jak se v každý z nás zabydlí.“ (Str. 48).
Kniha doporučuje univerzální cvičení - zazen, zenovou meditaci v sedě, a pak specifická cvičení pro šest základních typů lidí podle potřeby vlastního času. Typologie je založená na knize Brigitty Hamannové Cesta k životnímu cíli a podle důležitosti tří životních potřeb (řádu, lásky a poznání) rozeznává typy:
Typologie mi nefungovala. Podle dotazníku vyšel jeden typ, ale když jsem si četl charakteristiky, odpovídal mi typ zcela jiný. Nakonec i ta typologie působí nějak neorganicky, počáteční zenové atmosféře se vymyká a jako by do knihy nepatřila.
Grafické provedení je zdařilé, typografie i grafika navozují japonskou estetiku, posuďte sami - takto (str. 149) vypadají úvodní stránky všech kapitol:
Kniha je pokus o sloučení japonského zenu, problematiky času a psychologické typologie, která se ne zcela povedla. Protože ale obsahuje spoustu užitečných podnětů a popis wabi sabi, doporučuji ji vaší pozornosti.
nakladatelství Fontána, Olomouc 2008, ISBN 978-80-7336-585-1, cena 278,- Kč
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.