Před rokem jsem chtě nechtě musel začít řešit, co nepatří do komentářů; seznam připitomělých výzkumů jsem rozšířil o úvahu nad výhodami lízátka oproti bonbonům a trochu jsem si připomněl architekturu a urbanismus článkem Paneláky naležato.
Zabýval jsem se pocitem štěstí; nejdřív jsem zmínil, jaký vliv na pocit štěstí má čtení, pak jsem se podělil o zjištění, proč se se cítím uštvaně a jak se toho zbavit a nakonec napsal o Nivenově knize 100 tajemství lidského štěstí. Vlastně i kniha Andrease Ulmichera Princip kaktusu je o štěstí a dobrém pocitu ze života.
Krakauerův Útěk do divočiny, předloha stejnojmenného filmu, popisuje tragické hledání smyslu života mladého absolventa univerzity. Zen v praxi Davida Scotta je hezky barevný úvod do zenové estetiky v každodenním životě.
Zaujala mě kniha Architektura softwaru, metodika, kterou oba autoři popisují, by mohla fungovat. Také rady Steve Biddulpha ve Výchově kluků znějí rozumně a užitečně.
Nemůžu vynechat další díl Calvina a Hobbese, Pomstu hlídaných - a pomalu se přesouváme ke kresbám, ke třetí části pastelkových kreseb z roku 1997.
Na závěr citace aforismu o mládí.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.