Cílem knihy je zpřístupnit základní myšlenky vědy široké veřejnosti jednoduchým a srozumitelným způsobem, rozšířit všeobecný přehled.
„Důležité volby by neměly být prováděny pouze vědci, měly by být výsledkem širší veřejné diskuse. Ale abychom toho dosáhli, musíme mít všichni jakýsi elementární cit pro základní myšlenky vědy. A zcela nezávisle na jejich praktickém využití by tyto myšlenky měly patřit do naší všeobecné kultury. Velké myšlenky vědy lze sdělit stručně, možná za třicet vteřin, s použitím netechnických výrazů a jednoduchých obrazů. To je cílem této knihy a my věříme, že toho dosáhneme.“ (Str. 6, předmluva Martinna Reese)
Stavba knihy je maximálně přehledná. Je rozdělená do sekcí podle předmětu zájmu (Makrokosmos, Mikrokosmos, Vývoj člověka, Mysl a tělo, Planeta Země, Vesmír, Znalosti), každou sekci uvozuje slovníček pojmů a mezi teoriemi se najde i dvoustránkový medailonek významné osobnosti (Albert Einstein, Richard Feynman, Charles Darwin, Sigmund Freud, James Lovelock, Stephen Hawking, John Nash). Pro každou teorii je vyhrazena dvoustránka; vlevo je text, vpravo ilustrativní obrázek. Text se dělí na tři sloupce, úplně vlevo je „třívteřinový souhrn“ - jedna věta. Pod ním „tříminutová myšlenka“, dvou až třívětné shrnutí. Uprostřed je samotný popis teorie, v pravém sloupci shora dolů „příbuzné teorie“, „osobnosti“, „autor textu“ a komentář k obrázku na protější straně. Pro rychlou orientaci je to velmi účelné rozložení.
Zní vám to lákavě? Mně tedy rozhodně znělo. Jenže ve skutečnosti je to dost špatná kniha.
Když vynechám název (vteřina je jednotka úhlové míry, čas se měří v sekundách), který může být nesprávný záměrně, pro vyšší srozumitelnost, když vynechám to, že v Mikrokosmu je každá druhá stránka slovensky, pořád zůstává problem s celou koncepcí. Řada myšlenek, zejména v počátečních sekcích Mikrokosmos a Makrokosmos, se tak jednoduše vysvětlit nedá a proto se tvůrci uchýlili k psaní o teorii, nikoliv jejímu vysvětlování. Co všechno díky ní máme je fajn, ale těžiště by mělo být jinde.
Grafika se také poněkud minula dobou, koláže ve stylu vystříhaných obrázků byly v módě před sto lety. Tehdy se hodily k představě osamělého vědce vynálezce v soukromé laboratoři v devatenáctém století, u kvantové fyziky nebo teorie pole je to mimo mísu.
Kvalita hesel kolísá v závislosti na rádoby vtipnosti autora, nejlépe to vynikne na třívteřinovém souhrnu. „Medicína založená na důkazech je nejhorší způsob, jak rozhodnout o způsobu léčby - ovšem kromě všech ostatních způsobů“ (Robert Matthews, str. 88). K popukání. Jiní to dokáží dobře, srovnejte s přesným vystižením podstaty placeba: „Placebo je falešná léčba, která zlepší stav pacienta tím, že naplňuje jeho očekávání. Pokud v ni pevně věříte, pak může efekt placeba vykazovat téměř cokoli.“ (Sue Blackmoreová, Str. 90)
V kontrastu s tím je luxusní provedení knihy, je vázaná, má texturovaný povrch, silný křídový papír...
Zkrátka, tady jsem se nechal dobře nachytat - a vlastně nevím, co mě to popadlo, protože už dlouho mám v knihovně mnohem podařenější přehled důležitých myšlenek „Od Aristotela k virtuální realitě“. Asi mají kvalitní marketing.
(Abych ale jen nehaněl, úplně vyhozené peníze to nejsou - například na záchod se tříminutový rozsah kapitol hodí dokonale. A pak také kniha přesvědčivě dokázala, že spousta důležitých myšlenek se do 30 sekund vtěsnat nedá.)
nakladatelství Fortuna Libri, 2012, ISBN 978-80-7321-638-2, cena 349 Kč
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.