Neil Douglas-Klotz: Aramejský Otčenáš (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Aramejský Otčenáš Podle autora byla aramejština, Ježíšův rodný jazyk, mimořádně výrazově bohatá, obrazná a schopná vyjádřit mnoho různých vrstev významů.

Kromě toho jsou aramejština a její sesterské jazyky hebrejština a arabština schopny vyjádřit mnoho různých vrstev významů. Slova jsou uspořádána poetickým způsobem tak, že každé slovo může mít různé, zdánlivě nesouvisející významy, které při hlubším zkoumání a kontemplaci vykazují vnitřní spojení. Například slovo šem může být přeloženo jako „jméno“, „světlo“, „zvuk“ nebo „zkušenost“. U takto širokého výběru je třeba zkoumat každé slovo nebo část věty z různých hledisek z těch, která jsou uvedena výše, případně ještě dalších. Ježíš byl mistrem v takovém zacházení s transformativním jazykem, které přežilo dokonce i nedokonalé překlady. (Str. 14)

Většina našich překladů ale pochází z řečtiny, která se od aramejštiny hodně liší, a každý překlad původní šíři zákonitě zredukuje na jediný význam. (Jestliže i v překladech je vidět hloubka myšlenek a podobenství, je to spíše díky Ježíšovu mistrnému vyjadřování.)

Kromě toho autor říká, že tradice mystiky vyžaduje zkoumat posvátné texty alespoň ze tří hledisek – intelektuálního (význam), metaforického (podobenství pro náš život) a mystického (prožití, bezeslovný zážitek). Každý verš Otčenáše (a Blahoslavenství) je pak rozebrán ze všech těchto pohledů – ukážeme si to na kapitole 6. Odpoutání se s každým úderem srdce (str. 54).

První je přepis výslovnosti:

Wa-š'bok lán chaubéjn (w-achtachejn) ajkána
da-af ch'nán švokn l-chaj'bejn

Pod ním zápis v originále (to je jen pro nejdrsnější čtenáře):

Následuje v závorce překlad biblický (v originále knihy použili překlad krále Jakuba, v češtině analogicky Bibli kralickou):

(Bible: A odpusť nám viny naše,
jakož i my odpouštímě viníkům našim.)

A řada možných překladů přímo z aramejštiny, které akcentují různé významy a vrstvy:

Uvolni lana chyb, které nás svazují,
jakož i my pouštíme z rukou vlákna,
jimiž držíme viny ostatních.

Odpusť naši skrývanou minulost i utajené hanby,
jakož i my neustále odpouštíme,
co jiní skrývají.

Ulehči nám tíhu utajených dluhů,
jakož i my zbavujeme druhé povinnosti
je splácet.

Vymaž vnitřní stopy našich selhání,
jakož i my ze svých srdcí cídíme
chyby ostatních.

(atd., ještě další čtyři varianty).

Další část jsou Poznámky k textu, tedy výklad intelektuální. Jen kratičká ukázka:

(...)
Kromě „odpuštění“ může být kořen prvního slova wa-š'bok lán přeložen jako „návrat do původního stavu“, „vzájemně vstřebat“, „obnovit jemné vazby na“, „obejmout prázdnotu“. Modlitba nás ujišťuje, že náš původní stav je čistý a nezatížený; stav, kde naš jednoduché vazby s přírodou jsou založeny na vzájemném uvolňování každým dechem.
(...)

Kapitolu uzavírají Modlitby těla, což je ona mystická část – návod jako slova procítit, nechat na sebe působit, meditovat je. Co dělat s tělem, hlasem, jak se pohybovat, jak intonovat.

Zvuky tohoto verše nás vracejí k pulsujícímu pocitu srdce a krve – zvuky, které omývají a proudí a požadují, abychom uvolnili vše, co je nechtěné, stejně tak jako krev nese odpad ze všech částí těla do plic, kde je pak s každým výdechem uvolňován.

1. Pohodlně si lehni. Vnímej tlukot srdce a pulsování krve a soustřeď se na jejich osvobozující sílu. Pokud je pro tebe obtížné vnímat puls, zkus si položit jednu ruku k srdci. Spíše než že budeš nahmatávat puls, představ si, že tvoje ruka naslouchá a přijímá. (… )

Musím říct, že to bylo opravdu velmi mystické a oslovující čtení. Aramejská slova okouzlují, střídání krátkých a dlouhých slabik řeči dává zpěvavost, a nad množstvím významů se člověk musí zamyslet. Jen ty modlitby těla jsem nedělal.

Každopádně ke knize se budu vracet.

Odkazy:

DOUGLAS-KLOTZ, Neil. Aramejský Otčenáš. Praha: DharmaGaia, 2014. ISBN 978-80-7436-053-4.

Neil Douglas-Klotz: Aramejský Otčenáš

Informace

Kontakt

Vyhledávání

Kategorie

Archiv