Čtěme dobře, lidé, kteří takzvaně nechodí do kostela, nebyli nikdy na doteku s náboženstvím, manažeři, kteří si chtějí takzvaně vyčistit hlavu, lidé, kteří si před svatbou či po rozvodu chtějí v sobě udělat pořádek, kteří, religioso y otros a no religioso, prostě jen chtějí jít přírodou, být sami a přemýšlet, možná se trochu modlit. Jenomže jdou cestou, která končí v kostele, u hrobu svatého Jakuba. Je to pouť, která vede ke svatostánku, ať už si to ve vědomí přiznají, nebo ne. Pouť, která připomíná vlastní život, pouť, na které přicházejí únava a hlad, kde se cíl ztrácí a kde je třeba i bloudění a cesty, dlouhé cesty špatnými směry. A přece nakonec pouť, která končí u svatostánku. Ano, církevní skandály jsou poutníkům lhostejné, ale plamen, který je za tím, jim lhostejný není. Jak migrující stáda, vedeni tisíciletým instinktem, se i oni dávají do pohybu a vlastně nevědí přesně proč a ani kam, jdou, protože cítí, že by měli jít, hledají a touží, a když nevoláme my, tak volá kamení. Jdou, protože cítí vodu, protože cítí život. (Str. 107)

Ano, touha po ukotvení. A tu by křesťanství poskytnout mohlo, neboť:

Ta druhá možnost je, že jsi součástí příběhu. Že Tvůj život je akordem v dlouhé symfonii, která začala, než byl svět stvořen, a až svět zanikne, bude ještě stále v první větě. Že Tvůj život je krátkou úsečkou v dlouhém příběhu vesmíru. Že celý svůj život buduješ katedrálu. Že každý den tesáš kameny a kladeš je na správná místa půdorysu. Jeden kámen sám o sobě nemá žádný smysl, ale podívej se na dřinu svých dnů s odstupem. (Str. 179)

Náruživé vyprávění, skvělá přirovnání, třeba to s fotbalem a o podstatě hry. Vskutku, tak marná činnost, tak složitá pravidla, vždyt' to nedává smysl:

Kéž už by přišla doba, kdy se osvobodíme od temnot a díky vědě fotbal konečně hrát přestaneme, nenecháme se omezovat rozměry hřiště ani píšťalkou a staneme se racionálními bytostmi. Těšíme se na dobu bez fotbalu.

A proč jako fotbalista musím hrát tupě, slepě podle pravidel, bez možnosti diskuse, bez možnosti se zeptat, zdali by se nemohlo hrát ještě i jinak, třeba podle vlastních, osobních pravidel, která vyjadřují můj názor? Jistě by osobnost fotbalisty vyjadřovalo lépe, kdyby si na svém vlastním hřišti kopal osaměle podle vlastních pravidel — tak chutná svoboda!

„Vůbec, k čemu je taková hra dobrá?" rozčiluje se přírodovědec. Snaha dopravit bez pomoci rukou míč do vymezeného prostoru, co se tím vyřeší, komu to pomůže, co se tím získá, no tak ten míč tam nakonec bude, a co dál? A ještě se na to dívat, to bych se unudil k smrti. A platit za to? To už jsme v celoplanetárním ústavu pro choromyslné.

Neměli bychom místo zápasu raději prakticky pomáhat potřebným? (Str. 56)

Ano, to je přesně ten náhled zvenčí, který jen těžko dokáže pochopit podstatu Hry, popsaný s erudicí a ironií.

Ale je to málo platné, když pak otázku faktickou odvádí jinam. Jeden příklad u tázání se zda Bůh existuje:

Tak teď už konečně ty bytosti, a zkusíme hned tu nejvyšší — Wakan Tanka. Než vyslovím kategorický soud „je!“ nebo „není!“ musíme se zeptat, o čem nebo o kom vlastně mluvíme? Existenci čeho nebo koho chceme vyznat, nebo popřít a co to znamená slovo „existence“?

Je jednoduché říct, že Wakan Tanka není. Mohu se ale zeptat jinak: Co je pro Tebe na prvním místě hodnot, na prvním místě v životě, co je to nejdůležitější, pro co žiješ? To je mnohem obtížnější otázka, než jen lakonické konstatování, že (… ) není. (Str. 64)

Co to jako má být? Nemohu se přece zeptat jinak! Když se ptám na A, nemůže odpovědí být že se můžu zeptat na B… I když samozřejmě chápu, že jinak se ani odpovídat nedá – kdyby to šlo zjistit, nebyla by to víra, ale věda. Víra cítí něco, co rozhodnout nelze…

Zde je tomu přesně naopak. Zde se bez touhy nedostaneš nikam. Pokud se sám nestaneš součástí rovnic, pokud Ty sám nebudeš toužící a dychtivý, neuvidíš nic. Co když má život sám jiná pravidla hry než věda? ptám se zkusmo. Je to trochu šílené, ale co v životě není? Co když je určitý druh poznání závislý nejenom na tom, zda pozoruji, nýbrž i na mé osobnosti, citovém rozpoložení a všem tom, čemu říkáme „láska"? Co když se něco dá poznat pouze a jedině v okamžiku, kdy to miluji? A zmizí to a nedá se to nalézt, když to nemiluji? Co když to ono něco je i to, čemu říkáme „Bůh”? Neuvidíš to, když to nemiluješ! (Str. 135)

Každopádně kniha moderní je – jazykem, příklady, obrazy. Vášnivými popisy, ironií, humorem, sebekritikou.

Přesto mě autor jakýmsi způsobem provokuje. Asi tou zručností… a tím, jak si užívá ironizované popisy názorů protistrany, s jakou fantazií je vrší jeden přes druhý. Co všechno není Bůh:

Komentář jakéhokoli katolického křesťana by byl velmi jednoduchý. Takto modlitba opravdu nefunguje. Bůh opravdu není poloautomatický dodavatel stálého zdraví. Bůh není e-shop na dobro. Bůh neníjak nádražní automat na energy drinky, vhodíš dvacetikorunu, a dostaneš křídla. Bůh není painkiller, zázračná pilulka na bezbolestnost. Bůh není bezduchý vykonavatel našich příkazů. Už Francis Galton, bratranec Charlese Darwina, došel k závěru, že modlitba nefunguje, neboť spočítal, že vysocí církevní hodnostáři umírají v přibližně stejném věku jako příslušníci jiných profesí, jako například právníci, a že lodi vezoucí do zámoří misionáře se potápějí stejně často jako lodi vezoucí zboží nebo prostitutky. No ano. Takto modlitba skutečně nefunguje. A nikdo to ani netvrdí. (Str. 94)

Jak se nedělá evangelizace:

Proč o tom píši. Při evangelizaci přece nejde o to někoho přesvědčovat, aby se stal křesťanem, diskutovat o existenci Boží, argumentovat o nutnosti morálky, debatovat o významu církve, diskutovat o pravdě své organizace, přesvědčit nováčka o tom, že křesťanství je ta správná cesta životem, a přimět ji nebo jej k přijetí křtu. Takto provádí nábor politické strany a je to tak v pořádku. Takto se dělají reklamy sportovním nebo mládežnickým organizacím. Takto se upozorňuje veřejnost na dobročinné sbírky. Takto probíhají reklamy na slevové akce. Staň se křesťanem, a dostaneš Bibli zdarma! Běž ke zpovědi, a vyhraj zájezd. Za biřmování jeden Anselm Grün dle vašeho výběru. Načti čárový kód křestního listu u pokladny, a čekají tě bezva slevy. Řádně oddaným manželům akce 2+1. Pro jáhny a kněze dárek zdarma. S aplikací Katolík desetiprocentní sleva na vybrané druhy zboží.

Ale tohle není evangelizace. (Str. 112)

Střetnutí s ním v diskuzi musí být radost sledovat – a utrpení mu čelit. Má jedovatý jazyk a břitký intelekt.

Odkazy: