Zavedení knihobudky na nádraží pro mě byla radostná událost, konečně jsem měl kam odnášet knihy a mohl jsem doufat, že někoho ještě potěší a zaujmou.

No a teď se začal na Twitteru objevovat Knihobot. Zachytil jsem jeho existenci už dřív, ale jsem spíš konzerva než early adopter a k vyzkoušení mě přiměly až pozitivní reakce několika lidí, které sleduji dlouhodobě. Shromáždil jsem tedy bednu přebytků a pustil se do toho. A musím říct, že jsem od počátku žasl nad jednoduchostí – pokaždé děláte jen nezbytné minimum.

Celý proces začíná nafocením balíčku knih tak, aby byly vidět hřbety, a posláním do Knihobota. Do formuláře dáte svůj e-mail, přiložíte fotky knih a to je vše. Za nějakou dobu přijde e-mail s vyjádřením, jestli knihy berou a kde si vyberete, jak jim je předáte – přinesením na pobočku, objednáním svozu nebo předáním na Zásilkovnu. (A ještě jsem někde zadával číslo účtu, jméno a telefon, jen si nepamatuji do kterého formuláře.)

Pobočku Zásilkovny mám přímo v domě, takže nebylo o čem přemýšlet. Tady přišel další další pozitivní šok, netušil jsem jak snadné může odesílání být. Knihobot mi vygeneroval pro každou bednu krátký kód, s ním jsem přišel na pobočku, předal bednu a bylo. Fantazie.

Za pár dnů Knihobot mailem potvrdil přijetí knih a zároveň mi poslal odkaz na můj účet. Žádná registrace, žádné přihlašování, jen odkaz. A po dalších dnech oznámení, že knihy jsou zpracované (to jest oceněné, nafocené a vystavené v nabídce). Teď už jen sleduju, jak se prodávají a kolik mi přistane na účtě. Pro další prodej mám v účtu tlačítko.

Opravdu výborná služba – prodávajícímu vychází maximálně vstříc, míň už po něm vyžadovat nemůže. A také se mi líbí webové řešení – i v něm jsou překážky minimalizované. Tohle je web nové generace.