Stránky jimi přímo překypují.

Co se týče obsahu, začíná Písmem a knižní strukturou starověku:

• Od obrazů lovců k abecedám
• Předchůdci písma
• Počátky písma: Egypt a Mezopotámie
• Klíčový význam fénického vynálezu hláskového písma
• Řecko a Řím. Vítězství latinky

Pokračuje Kniha evropského středověku:

• Kodex, jejich písmo a ilustrace
• Knihovny středověku

A konečně Tištěná kniha v Evropě i ve světě

• Vynález knihtisku a jeho rozšíření
• Rozvoj knihtisku od renesance po klasicismus
• Sálové knihovny a počátky veřejných knihoven
• Technický pokrok a vynálezy v knihtisku 19. století
• Kniha v 19. století a úsilí o její renesanci
• Knižní kultura prvních čtyřiceti let 20. století

V knize je snad všechno – vazby a jejich vzácnost, autoři písem a vývoj jejich vlivu, techniky knižních ilustrací (dřevořez, dřevoryt, litografie, … ), tiskařské stroje, hlavní knižní tvůrci a umělci, … Místy jsem byl informacemi prakticky zahlcený; historie knihtisku a tiskařů jde hodně do detailu:

Fournier mimo jiné položil základ k dnešnímu systému velikostí písma. Systém doplnil jeho krajan Francois Ambroise Didot. Systém Didotův, který se vymyká metrické soustavě, je přesto dosud mezinárodně uznáván.

Tradice francouzských písmařů, začínající v této době Grandjeanem a pokračující Fournierem, vrcholí v díle rodiny Didotovy, představované Francoisem (16S9—175S), již zmíněným Francois-Ambroisem (1730—1804) a Firminem (1764—1836), posledním “tiskařem krále”. Písmolijec Firmin se spojil v podnikání se sým bratrem Pierrem, který vystupuje jako tiskař a nakladatel, a vytvořili řadu tisků vrcholné technické i umělecké úrovně. Firmin Didot v roce 1795 zdokonalil stereotypii, která umožnila zvyšování nákladů z jedné sazby a tím pokles ceny knih. Za jednu z nejkrásnějších knih rodiny Didotů možno považovat Daphnis et Chloe od Longose, vydanou Francois-Ambroisem Didotem v roce 1778. Písmem Firmina Didota a ve vydání Pierrově vyšlo v roce 1799 krásné vydání Horatiova díla.

Příslušník jiné větve rodiny Didotů, Pierre Francois, ve své písmolijně vyrobil pozoruhodnou kurzívu (italiku) a antikvu. Didot Saint-Léger zdědil papírnu, v níž se pokoušel o sestavení stroje na výrobu papíru. (Str. 86)

Anglie, Francie, Španělsko, Polsko, Uhry, balkánské země, zkrátka celá Evropa, u všech podrobná historie.

A ještě jeden rozměr kniha má – při dolním okraji stránek je plno citátů o knihách. Ve výsledku si tak každý něco najde; já jsem četl většinu textu, prohlédl všechny obrázky (a skoro všechny citáty vynechal).

Odkazy: