Právě v roce 1425 nastala éra nového vrchního velitele husitských vojsk a táborského hejtmana Prokopa Holého. To však už není předmětem této knihy. Ta mapuje první éru husitství, kterou můžeme nazývat érou Jana Žižky z Trocnova. Začíná pražskou defenestrací na konci července 1419 a končí Žižkovou smrtí v polovině října 1424. Husitská revoluce pokračovala dalších šest desetiletí a fakticky skončila až v březnu 1485 podepsáním kutnohorského náboženského míru, kterýv zemi ze zákona zrovnoprávnil katolickou a kališnickou víru. Téměř šestašedesát let bojů a politických i církevních jednání, během nichž se vystřídalo několik generací. (Str. 93)

(Vzhledem k dělení na éry to dává jistou naději, že se dočkáme ještě další komiksové knihy o husitství a vznikne tak uzavřená trilogie. Já bych o to rozhodně stál.)

Stejně jako u minulé knihy, i tady platí v plné míře, že díky komiksu sice může působit jako povrchní a lehké čtení, ale rozhodně tomu tak není. Jde do hloubky, popisuje situaci a motivace:

Zemský sněm za účelem jednání šlechty s budoucím králem byl svolán v prosinci 1419 do Brna. Zatímco tradičně katolická česká, moravská i slezská šlechta stála za Zikmundem, čeští kališníci přišli na jednání s podmínkami. Pokud je Lucemburk splní, podpoří jej i oni jako svého krále. Ovšem Zikmund byl objektivně v nezaviděníhodné roli. Kdyby kališníkům příliš vyšel vstříc, ohrozil by svoji pozici na římském trůnu a možná i doma v Uhrách. Katolická Evropa vnímala české utrakvisty jako heretiky a rozhodně neočekávala, že s nimi bude římský král jakkoliv vyjednávat. Zikmundovy předchozí kroky včetně úspěšného kostnického koncilu by vyšly vniveč. Na druhé straně česká kališnická šlechta byla možná až příliš sebejistá, protože si byla vědoma, že Zikmund se bez ní faktické vlády v zemi ujme jen s velkými obtížemi a bylo by od něj rozumné na její požadavky přistoupit. (Str. 38)

A přináší spustu informací. Třeba takový Zikmund Korybut, to pro mě byla úplná novinka – a to v Čechách zasahoval dokonce dvakrát.

Komiks je opět podařený, působivě zachycuje výrazy i pohyb; k jeho věcné stránce autoři píší:

Komiksový příběh se tedy snaží co nejvíce držet historických faktů a doložených svědectví, ale není možné se v něm vyhnout scénám zčásti nebo zcela fabulovaným. Týká se totéž Žižkova charakteru, který se v příběhu formuje a dotváří. V příběhu nabízíme naši verzi toho, jak se Žižka přidal k rebelům při defenestraci, naši verzi, jak se stal vojevůdcem, ale i naši verzi takové epizodní události, jak hejtman přišel ke svému pověstnému palcátu. Také některé postavy jsou zde smyšlené, jako Žižkův přítel Jakub na začátku příběhu, který charakterizuje typického nadšeného radikála, stoupence Jana Želivského. (Str. 96)

Výborný je i úvod a zhodnocení, jak se v nedávné historii s postavou Žižky zacházelo v dějepise i propagandě. Zkrátka, i tuhle knihu nejspíš chcete (pochopitelně pokud nejste zapálení historici).

Odkazy: