Před rokem jsem si v článku Podivná pachuť účtenkové loterie formuloval, proč na ní tratíme všichni. Morálně.
Protože jsem si pořídil malý server HP Proliant Gen8, spustil jsem seriál o jeho osazení, instalaci a konfiguraci. První díl byl věnovaný montáži disků, druhý instalaci operačního systému CentOS.
Z knih jsem sáhl po psychologicko-duchovním návodu k Radikální upřímnosti od Brada Blantona (je to cesta pro drsňáky).
V knize Daana van Kampenhouta Obrazy duše jsem hledal hypotézu, proč vlastně systemické konstelace fungují, nějaké vysvětlení (a našel, tedy minimálně jedno konzistentní – šamanské).
Komenského Dvéře jazyků odevřené bylo spíše jen pro zajímavost, další pohled na to, co považoval za základní vědění.
Obrana ženských tvarů a jiné chestertonovské chvály a obrany od Františka Mikše – ta byla převážně pro zlost. Obrana pomocí manipulativních technik je kontraproduktivní.
Také jsem si znovu přečetl Coelhova Alchymistu a znovu musel – navzdory rozšířenému zatracování – konstatovat, že jeho oblíbenost není náhodná a že jako iniciační román je výborný.
Z beletrie to byla pouze Keyesova Růže pro Algernon. A ani jsem ji nedočetl (podívejte se proč).
Z twitteru jsem vybral tři archivační články – druhé pokračování o řece a jejích proměnách, fotobáseň o spícím poli a o poli bitevním. Tu považuji za jednu ze svých nejlepších.
Závěrem tradičně obrázky, tentokrát dokonce dva – Ledová hora a Konec a začátek.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.