Před rokem jsem se podivil, kde všude se najdou plasty. Dokonce i pedály v autě jsou umělohmotné! Když tak na ty články koukám, divil jsem se i šílenému nápadu prosadit Kaplického chobotnici politickou cestou. V seriálu Pardubický archiskanzen jsem chválil sídliště Na Labišti. A od TS přišla Stručná analýza blogsféry.
Informace o účincích kofeinu na člověka jsem z několika knih shrnul do specializovaného článku. A kdybyste si náhodou zapomněli bezpečnostní kód k telefonu Nokia a vysoké dávky kofeinu už vás přestávaly udržovat soustředěné, můžete zkusit návod, jak se ke kódu dostat.
Nad knihou Výchova dívek v Čechách Michala Viewegha jsem pochopil, co na něm lidem vadí - účelovost. Huxleyho Konec civilizace je jedna z nejznámějších antiutopií a přesvědčivě ukazuje, kam až může vést snaha o „to nejlepší pro všechny“. Přečetl jsem si Nietzscheho Soumrak model a konstatoval, že ať tento filozof napsal cokoliv, je to těžké k uchopení. To Kulhánkova Cesta krve - Dobrák, postapokalyptická braková akce, je nenáročná a strhující. Při svém střídání žánrů jsem zabrousil i mezi příručky pro pohany, zajímalo mě skloubení města s pohanstvím. Raven Kaldera s Tannin Schwartzstein v knize The Urban Primitive přesvědčivě ukázali, že to možné je a že pohanskou praxi lze dobře provozovat i uprostřed civilizace. Na závěr druhý díl souborného vydání básní Jana Skácela.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.