Kolaps. Synkopa. Omdlení. Mdloba. Omdletí. S parťákem jsme říkali „zkolapsoval“, případně „je po kolabu“. Opět jedna z nejběžnějších diagnóz, kterou řeší dnes a denně záchranky celého světa. Příčin je znovu kašilion bažilónů. Krevní ztráta, dehydratace, bolest, viróza, průjem, dlouhé stání, příčiny srdeční (třeba arytmie), příčiny neurologické (třeba mrtvice) a nebo příčiny zcela banální – dlouho jste seděli, a pak se prudce postavili.

(… )

Pokud tlak klesne pod kritickou mez (tedy velmi orientačně těch devadesát torrů), mozek se přestane dostatečně prokrvovat a udělá zcela logický krok – vypne se. Jeho cílem je zhroucení těla na zem, vleže totiž můžete být při vědomí i s nižším tlakem. Navíc se tlak v horizontální poloze obvykle rychle srovná.

To je fikané, viďte? Nedostatečně prokrvený mozek hrozí být takovým průserem, že sebou tělo radši sekne, i když se může poranit.

Kolaps je vlastně banalita, která se sama upraví během desítek vteřin či pár minut. Pokud není příčinou například arytmie, nebo mrtvice, pokud jste neomdleli proto, že lejete do břicha, není to stav nijak nebezpečný. Kromě jedné věci. A to je právě to možné poranění.

Prosím vás, lidé drazí! Je to sice fofr, ale úplně a bez výjimky každý člověk, který zkolaboval, věděl, že se něco chystá. Slabost, zblednutí, opocení, závrať, stmívání před očima, hučení v uších. Ano, já vím, někdy je to vážně rychlé. Ale nikdy ne tak rychlé, abyste si nestihli sednout nebo lehnout, tím kolapsu předešli a vyhnuli se tak nekontrolovanému pádu. Když měříte metr osmdesát a zkolapsujete, vaše řepa letí téměř ze dvou metrů skoro volným pádem, a to už může být slušná mrda.

Jsou ale doplněné řadou rozhovorů s různými specialisty. Luděk Šacher, který je u záchranky 25 let, hasič Martin Kavka, František Duška z ARO, Aleš Tomek za projekt Čas je mozek, Jan Pirk, letecký záchranář Dominik Horn a další. Praktická ukázka z rozhovoru s Tatianou Tatranskou, která zajištuje repatriaci:

Jaká telefonní čísla je třeba si zjistit?

Před odjezdem si zjistěte maximum informací: vyhledejte si kontakty a adresy zastupitelských úřadů všech zemí, přes které cestujete, a samozřejmě země, do které cestujete. Kontakty na místní záchrannou službu (pokud v dané zemi vůbec funguje), na nejbližší nemocnici i na zastupitelské úřady si napište na lístek a uložte si ho k dokladům. O mobil můžete snadno přijít, takže číslo na člověka, který vám může pomoct, potřebujete mít fyzicky u sebe. Dále si vyplňte kontakt na blízké osoby v kolonce pasu. Já si tenhle kontakt navíc lepím na kartičku cestovního pojištění.

Informujte své blízké o svých plánech a itineráři a před odjezdem se zaregistrujte do systému DROZD Ministerstva zahraničních věcí ČR. Anglicky mluvícímu kamarádovi nebo rodině zašlete e-mailem kopie cestovní pojistky, pasu a letenky.

Ze všech dokladů a kontaktů si do mobilu (klidně i foťáku či na USB) udělejte fotky a pošlete si je i na vlastní e-mail. Bude se to hodit, když se ocitnete v nouzi bez mobilu, ale nějaká dobrá duše vám poskytne přístup k e-mailu. Já u sebe nosím i papírové kopie dokladů a pojistky, samozřejmě na jiném místě než originály. (Str. 68)

A na konci každého tématu je bodový souhrn:

Tonutí:

• Tonutí vypadá jinak, než si ho představuješ (žádné volání o pomoc a máchání rukama), je to naopak velmi tichý a nenápadný proces.
• Pokud na někoho zařveš, zda se netopí, a on ti neodpoví, pravděpodobně se topí.
• Chraň především sebe, tonoucí tě může snadno stáhnout pod vodu a utopit.
• Hoď tonoucímu jakoukoli pomoc (nafukovací kruh / lehátko / křidélka / balón / velkou větev / prázdnou PET lahev – láhev o objemu 1,5 litru unese nad hladinou až 70 kg).
• Pokud je tonoucí příliš daleko a záchranu mu hodit nelze, plav asi 2 metry k němu a hoď mu záchranu.
• Pokud nemáš vůbec nic, plav k tonoucímu ne blíže než 2 metry a čekej, až mu dojdou síly a přestane bojovat (zní to drsně, ale potom už tě nebude topit).
• Přetoč ho na záda a odtáhni ho na břeh.
• Na břehu postupuj podle jeho stavu

(… )

DOBRÉ RADY:

• Pokud nejsi dobrý plavec, do ničeho kromě „házení záchrany“ se nepouštěj. Volej 150 a sežeň dobrého plavce.
• Bez ohledu na to, jak dobrý jsi plavec, nikdy neskákej do tzv. vodního válce, typicky pod jez.

Zkrátka nejčtivější kniha o první pomoci. K ní se budete chtít vracet (a to je dobře, tohle je třeba opakovat si pořád dokola).

Odkazy: