Jasmína Houdek, Pavel Houdek: Moderní sebeobrana (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Moderní sebeobrana Skutečně efektivní sebeobrana nemá s bojovými uměními téměř nic společného, ba dokonce ani nácvik jednotlivých chvatů nemusí vůbec pomoci – protože útočník se nacvičenými postupy neřídí, jeho cílem je co nejrychleji dosáhnout svého. Nehledě na ztrátu schopností napadeného pod vlivem stresové reakce a adrenalinu…

Nejlepší je se takové situaci vyhnout. A více než polovina knihy je právě o tom – o psychologii, typech obtěžování, o strachu, zamrznutí a jejich prevenci, o průběhu útoku (výběr oběti, přiblížení, dialog nebo jiný test) a způsobech jak útoku předejít. Teprve pak následuje fyzická obrana. Nebo spíše protiútok, neboť:

Když ale mluvíme o fázi fyzického střetu, nemůže být o obraně ani řeč. Obrana znamená, že útočník provedl nějakou akci a já na ni reaguji — bráním se. Už z definice toho slova vyplývá, že agresor je ten, kdo má navrch, kdo začíná. Když se bráním, je veškerá aktivita na něm. Já se bráním, a pokud udělám chybu, zareaguji nedostatečně nebo ne dost rychle, tak jeho akce uspěje. Koncept obrany má z principu velkou pravděpodobnost neúspěchu.

Abyste v obraně uspěli, musíte přejít do aktivní role. Musíte to být vy, kdo „tvoří hru", kdo je aktivní, kdo nutí agresora reagovat. Musíte přejít do protiútoku. Proto raději než o fyzické obraně, hovoříme právě o protiútoku. Jen tak máte šanci na úspěch. Když necháte agresora zaútočit, je velmi vysoká šance, že se mu útok povede — a může být tím posledním, co v životě uvidíte. Z pohledu strategie maximalizujete svoji šanci na úspěch tím, že zaútočíte jako první. Tedy, že provedete protiútok. Pak máte velmi vysokou šanci na úspěch vy.

Je na místě znovu zdůraznit, že až do momentu zahájení protiútoku jste udělali všechno pro to, abyste agresora odradili: opakovaně jste ho slovně upozorňovali, šli jste směrem od něj, udělali jste jasné odmítavé gesto, zakřičeli jste stopku. (Str. 164)

A i tady jsou doporučení zaměřená na principy a jednoduché techniky, které zvládne každý. Mířit na oči, například. Samozřejmě se hodí obranné prostředky, tady autoři projdou ty, které nedoporučují (osobní alarmy, boxery, klíče) a naopak ty užitečné (pepřový sprej, pochopitelně – ale i tady mě pár věcí překvapilo a budu muset arzenál obměnit).

Následují doporučení jak se zachovat po fyzické obraně a právní minimum – jak je definovaná nutná obrana, jaká jsou práva oběti. Další kapitoly vysvětlují „victim blaming“ a další mýty (ne, oblečení nezvyšuje šanci na znásilnění) a také poradí, jak si vybrat dobrou školu sebeobrany.

Myslím, že je to asi nejlepší kniha o sebeobraně jakou jsem četl, dokonce lepší než Realita násilí – protože je přímočará, stručná, srozumitelná a maximálně zaměřená na použitelnost. Neváhejte.

Odkazy:

HOUDEK, Jasmína, HOUDEK, Pavel. Moderní sebeobrana. Praha: Euromedia Group, 2022. ISBN 978-80-242-8204-6.

Jasmína Houdek, Pavel Houdek: Moderní sebeobrana

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv