Je to jen pár tipů, ale předpokládám, že sbírka se bude utěšeně rozrůstat. Každá jízda je totiž dobrodružství, a vše o čem mluvím jsem zažil. Nejednou.
Zpoždění deset minut není zpoždění, to je běžná odchylka.
Hlásí-li dráhy zpoždění pět minut, je to informace o příjezdu; připočtěte dalších 10 minut, než vlak skutečně vyjede.
Pokud má přijet zpožděný rychlík a zároveň se blíží čas odjezdu rychlíku nezpožděného z téže stanice, nesedejte si do něj. Obvykle pojede jako první ten zpožděný. A ten nezpožděný se zpozdí.
Máte-li někde přestupovat a druhý vlak nečeká, je 20 minut minimum. Pokud si najdete spoje s kratším časem na přestup, najděte si zároveň nějaké turistické zajímavosti v přestupní stanici...
V kupé si sedejte ke dveřím a po směru jízdy. Bude-li v kupé přetopeno, můžete si větrat dveřmi, chcete-li vyjít ven, nemusíte překračovat ničí nohy. A pokud vlak prudce zabrzdí, nespadnou na vás zavazadla z police naproti. (Chce se mi dodat, že vy poletíte do měkkého, ale tak prudké zabrždění jsem chválabohu nezažil.)
Nesnášíte-li průvan, sedejte si ve vagónu bez kupé dopředu. Okénka mají totiž tu vlastnost, že ten, kdo si ho otevře, se moc neochladí, ale na další tři lidi za ním táhne.
Ve vagónech EC, kde nejsou kupé, ale jen sedadla, si nesedejte k oknu. Pod okny je totiž výdech klimatizace a mohlo by se vám stát, že si uprostřed tropického dne odnesete z vlaku rýmu nebo bolest hlavy z ofouknutí studeným vzduchem.
To, že nejvíc užvaněné jsou ženy, je omyl - zdaleka nejhorší jsou chlapi kolem padesátky. A pracující u ČD. K nim si rozhodně nesedejte!
Hned jak vstoupíte do kupé, vyzkoušejte světlo. Zhruba čtvrtina zářivek nesnesitelně píská. Pokud už nemůžete jít jinam, vyberte takovou, která píská tiše, je asi padesátiprocentní šance, že až se vlak rozjede, pískat přestane.
Je-li v kupé relativně chladno už při příchodu, v žádném případě se nesvlékejte. Až se vlak rozjede, začne oknem foukat, vy vychladnete a ať na sebe nahážete cokoliv, už se nezahřejete. Nezapomeňte, že vsedě ztrácíte tepla mnohem víc než vstoje.
V první třídě neplatíte ani tak za větší luxus (ačkoliv větší sedadla přijdou vhod), jako za to, že tam kvůli vyšší ceně bude míň lidí. Budete-li mít tohle na paměti, nepořádek ani profukující okna vás nemohou rozladit.
Mimochodem, profukující okna - zrovna tuhle jsem narazil na krásně prázdné kupé, teplota dobrá, usadil jsem se, odstrojil, vytáhl svačinu. Rozjeli jsme se a najednou zima. A závěsy u okénka vlály vzduchem... Vzal jsem papírový kapesníček, roztrhal, ucpal mezery a šel si sednout. Jen jsem dosedl, minuli jsme protijedoucí vlak a tlaková vlna způsobila, že vzduchem vířily spolu se závěsem i pruhy kapesníčku. Teprve igelitová taška, rozřezaná na pruhy, dokázala teplotu vrátit na snesitelnou úroveň.
Když si koupíte jízdenku první třídy, a vlak deklaruje, že veze vůz první třídy, ještě to neznamená, že první třídou také pojedete. Vlakvedoucí vůz mohl odstavit, protože netopil. Také ho nemuseli zařadit, protože jich mají málo. V takovém případě vám může průvodčí vypsat potvrzení a na pokladně ve stanici vám vrátí rozdíl. Jenom pozor na to, abyste neměli zpáteční jízdenku a neškrtli vám ji celou...
Pokudu jezdíte pravidelně, víte co je InKarta ČD a k čemu slouží. K tomu mám jedno doporučení - pokud vám průvodčí oznámí, že na kartě není nahraná žádná sleva, ať to zkusí znovu. A znovu. A ještě jednou. Čtečky mívají výpadky.
Od 1.1.2014 ČD velmi promyšleně změnily tisk jízdenek, které již nemohou samy o sobě sloužit jako daňový doklad. Pokud je hodláte jakkoliv uplatnit, nebo si třeba nechat proplatit cesťák, musíte si při zakoupení jízdenky daňový doklad výslovně vyžádat. A pozor, na pokladně vám ho vystaví jen do jedné hodiny po prodeji, pokud lhůtu prošvihnete, budete muset žebrat o dodatečné potvrzení na fakturace@opt.cd.cz.
Prodloužení InKarty – dá se zařídit jednak na pokladně, jednak v eShopu. Na první pohled je eShop příjemnější, naklikáte si to v klidu doma, ale má to dva háčky. Za prvé všechno to vyplňování trvá déle než na pokladně, za druhé vás na konci čeká překvapení, protože jediný způsob platby je kartou. Pokud jste proti kartám zaujatí, nebo jste si představovali zaplacení na přepážce, kam tak jako tak budete muset jít kartu vyzvednout, máte smůlu.
Rady možná znějí děsivě, ale přesto vlakem jezdím rád. Cestování je většinou pohodlné, nemusím řídit, můžu si číst nebo psát poznámky, můžu se projít. Je to něco za něco a já tenhle obchod beru.
Aktualizace 14.12.2010: Jak vidno, nejsem jediný, kdo utěsňuje ve vozech první třídy profukující okna. Můj předchůdce měl štěstí, protože na WC byly papírové ručníky, s těmi se pracuje dobře.
foceno 13.12.2010 8:05, R620 Matalík, vůz první třídy
Aktualizace 17.10.2011: Od vydání článku jsem nasbíral další tipy - jsou doplněné na příslušné místo článku. Je to doporučení, kam si (ne)sedat v EC/IC a jak si poradit s InKartou.
Aktualizace 28.11.2011: tomuhle jsem nemohl odolat - kreslené stripy Jojina a HedgeHoga O vlacích a lidech.
Aktualizace 8.2.2014: Dnes čistě praktická aktualizace, nejnovější zkušenosti - doplněné do sekce Jízdné.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.