Před rokem jsem prozkoumal záměr revidovat rámcové vzdělávací programy a celkem to dává smysl. Ačkoliv české školství je velmi odolné a reformy se o něj tříští jako lodě na útesech…
Knihy. Začít musím jednoznačně Realitou násilí Rory Millera, tu by si měli přečíst všichni, od nadšenců pro bojové sporty po ženy a mládež. Je o tom, jak čelit násilí, jak funguje, jak na něj lidé reagují a jak mu předcházet. Z vzdělávacích jsem ještě četl výpravnou publikaci plnou kopií artefaktů První republika 1918-1939. Paradoxně mě ale zajímal víc text než ony artefakty. Co je nového ve vědě od Andrey Slovákové bylo vysloveně zklamání, místo srozumitelného zpřístupnění jen autorská exhibice.
S beletrií jsem se vrátil ke Katyni Pavla Kohouta, to je dílo mimořádné (a také mimořádně morbidní). Na prohlížení je pro útěkáře nezbytná kniha Cabin Porn (Chaty na konci světa). Výbor nejlepších fotek a příběhů ze stejnojmenného serveru; krásná místa a krásné chatky.
Když jsme u fotek, podnikl jsem druhý urbexový výpad do opuštěného zámečku.
A teď už jen fotobásně – dvě heřmánkové, jedna borůvková a nakonec haiku o planoucím poli, které přetiskuji i sem:
V poledním slunci
Rudými krůpějemi
Pole vzplanulo
#haiku
(3. 7. 2017)
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.