Poslední reformou školství už jsem se tady zabýval několikrát, vizte například článek Školství po reformě.

Protože ale čas běží a nároky na vzdělávání se mění, přistoupilo ministerstvo k revizi rámcových vzdělávacích programů.

„Poznání světa a jeho výklad se s rozrůstajícím se vědeckým poznáním proměňuje. RVP proto musí reagovat na šíři, hloubku, novou kvalitu i způsob poznávání. Změny probíhají i ve struktuře a náročnosti povolání: pravděpodobný je vznik nových a zcela odlišných profesí a pracovních pozic, zánik stávajících.“ (zdroj)

Bude probíhat několik let a pro všechny oblasti:

• bude vypracovaná podkladová studie – zachytí stav kurikula, trendy, doporučí změny
• následovat bude vyčištění obsahu vzdělávací oblasti – odstranění překryvů, doplnění chybějících míst, sledování návaznosti v celém systému vzdělávání, formulují se výsledky učení v uzlových bodech
• pak přijde na řadu oponentura, kdy by se oponentní skupiny (učitelé ze škol, zástupci učitelských asociací) měly ke změnám vyjadřovat
• po zapracování připomínek vznikne finální verze nového RVP

„Zamýšlené změny mají přispět k tomu, aby děti a žáci dosahovali požadovaných výsledků učení, měli dostatek času na získání a upevnění potřebných znalostí a dovedností stejně jako na rozvoj tvořivosti. Je důležité, aby byli vybaveni dovednostmi a postoji potřebnými k celoživotnímu učení, byli připraveni řešit problémy, přizpůsobovat se změnám a vyrovnávat se s jejich dopady.“ (zdroj)

Místo očekávaných výstupů se budou definovat výsledky učení (jen terminologická změna). Určuje se takzvané jádro – mělo by ho zvládnout 80% žáků za 70% vyučovacího času průměrného žáka. Z něj pak bude vycházet individuální rozvoj každého žáka.

„Výsledky učení v RVP definují, co má žák prokázat, že umí v určité vzdělávací oblasti po určitém období vzdělávání, v tzv. uzlových bodech vzdělávací dráhy. Výsledky učení mají zpravidla podobu kompetencí, tedy vědomostí, dovedností, postojů nebo zkušeností, které se demonstrují v činnosti a jednání žáků.“ (zdroj)

Protože se chce, aby se tyto výsledky daly testovat („které mohou být ověřovány, resp. jejichž dosažení může být zjišťováno v rámci státem zadávaných zkoušek“, zdroj) a byly univerzální („cílem je vytvořit podmínky pro to, aby každý žák, ať je z kterékoliv školy, měl příležitost dosáhnout očekávaných výsledků učení“, zdroj), bude patrně jejich větší rozsah a konkrétnost.

(Testy jsou cesta do pekla, ale to je jiný příběh. Čtěte Tajný učitel: Okno do země, kde se testování vymklo.)

Formulace výsledku pak popisuje činnost či dovednost; tedy kdo, co dělá, s čím, za jakých podmínek. Příklady (zdroj):

„žák zhodnotí oběd ve školní jídelně z hlediska zásad zdravé výživy,
žák navštíví technické muzeum a v eseji /obrázku reflektuje vybranou expozici
žák vyhledá na mapách jednotlivé světadíly a oceány,
žák zkontroluje rozměry strojního výrobku s využitím elektronického měřicího přístroje  s přesností na 0,01 mm (SŠ – kategorie H, M).“

Klíčové kompetence i průřezová témata se asi přiblíží zpět vzdělávacím oblastem.

„Dojde k provázání klíčových kompetencí a výsledků učení formulovaných v jednotlivých oblastech vzdělávání – klíčové kompetence dětí a žáků nelze rozvíjet jinak než pomocí vzdělávacího obsahu. Tak dojde k propojení, které mnohé školy realizovaly za stávajícího stavu jen obtížně. Různorodý vzdělávací obsah je prostředkem pro vytváření kompetencí, učebním kontextem, ve kterém se kompetence utvářejí, rozvíjejí a upevňují. Také výsledky učení formulované pro průřezová témata budou přičleněny k různým oblastem vzdělávání, zůstanou stále obsahem RVP, ale jejich formální umístění ve struktuře dokumentu se změní.“ (zdroj)

Přibyde vzorová část

„Souběžně s přípravou RVP jako závazného dokumentu bude připravena ilustrační část, ta bude mít povahu doporučení. Jejím obsahem budou příklady učebních činností, které podpoří dosahování stanovených výsledků učení, příklady úloh, ale i prací žáků včetně jejich hodnocení apod. Specifická pozornost bude věnována doporučeným způsobům ověřování výsledků učení žáků.
Ilustrační část bude mít povahu metodické podpory, zcela jistě v ní budou využity i vybrané stávající metodické materiály, které NÚV dosud pro práci škol připravil. Cílem je nejen podpora škol, ale i např. sbližování kritérií pro hodnocení výsledků žáků a především snaha zaměřit pozornost vyučujících k tomu, jak se žáci učí, které výukové činnosti přinášejí které výsledky učení.“ (tamtéž)

V zásadě jsou to všechno rozumné kroky, jen je škoda, že to takto nebylo hned od začátku – protože teď to u škol, které byly odvážné a využily volnosti, může narušit jejich koncepci. A u těch, které ŠVP napsaly podle starých osnov a jedou pořád dál totéž, je to stejně jedno.

P. S.
Ovšem některé změny vypadají až revolučně – například nový rámec výuky informatiky. Když se podíváte na tabulku pro posuzování návaznosti výsledků mezi jednotlivými stupni škol, tak je to radikálně jiné. Jak oblasti, tak očekávané výstupy. Už ani nemluví o věcech jako textový nebo grafický editor, jsou to skutečně kompetence. Ten posun se mi líbí – v dnešní době obstojí ten, kdo rozumí principu, konkrétní věci si už dohledá.

Další četba:

• návrh pojetí revizí RVP
• Olga Kofroňová: Revize rámcových vzdělávacích programů: pojetí, systém práce, předběžný harmonogram