Před čtyřmi lety jsem tu psal o chystané Reformě reformy školství, dnes už se můžu podívat na výstupy Expertního panelu, tak jak je předkládá ministerstvu ke schválení. Dokument má 76 stránek a je rozumně rozdělen na dvě části – Stručné shrnutí s manažerským reportem a Úplné znění s analýzou současného stavu každé oblasti, návrhem změn a jejich podrobným zdůvodněním.
Jaké jsou tedy chystané změny?
Pokračuje se v zacílení vzdělání na kompetence, k současným přibyde ještě jedna – kompetence kulturní.
Aby nebylo obecných pojmů málo, přidají se ke kompetencím také gramotnosti. Jednak obecné – čtenářská a matematická, jednak oborové. Vypadá to jako nadbytečný pojem, ale není; kompetence jsou definované příliš obecně a ačkoliv se píše, že je to souhrn znalostí a dovedností, ty znalosti tam zanikají a především ve starém RVP nejsou vůbec provázané se zbytkem, s oborovými výstupy. Kdo dokáže určit, jakou kompetenci prohlubuje, když vykládá nějakou látku, a hlavně, jak vůbec kompetence měřit? Dobře definované gramotnosti by to měly napravit.
Obsah vzdělávání by se měl modernizovat, aby reagoval na aktuální témata a problémy – digitalizace, globální oteplování, populismus, podnikavost nebo wellbeing žáků.
Velká změna je rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrový a rozvíjející. To by umožnilo značnou individualizaci a respektování odlišného zaměření (a schopností) žáků. Jádro by tvořilo minimum, které musí zvládnout všichni, rozšiřující učivo pak podporu pro různé směřování. To samozřejmě přináší spoustu otázek a nejasností – jak jádro určit? Mají být jádrem všechny očekávané výstupy a rozdělené až učivo? Nebo mají být i výstupy rozdělené? A jak to hodnotit? Má zvládnutí jádra znamenat určitou známku (třeba trojku), nebo má být žák hodnocen za kvalitu zvládnutí toho, co si zvolil (jádro nebo rozšířené)? Pro všechny tyto problémy panel vypracoval tabulky s výhodami a nevýhodami a rozhodovat se bude později.
Přetížení kurikula je celosvětově deklarováno jako zásadní problém školního vzdělávání (OECD, 2019a, 2019b). Také v českém školství je učiteli vnímáno. Ke stávajícímu rámcovému vzdělávacímu programu vyjádřila výhrady třetina učitelů. Na prvním místě kritizovali předimenzovanost obsahu, dále nečlenění témat a výstupů do ročníků, malou srozumitelnost popisu výstupů, nepřiměřenou náročnost některých výstupů. Vnímání současného stavu přitom ovlivňují i jiné faktory, jako je podoba učebnic, obsah externích zkoušek, nepochopení záměrů předchozí reformy a přetížení osnov vznikajících na úrovni ŠVP (např. Vojíř & Rusek, 2021). (Str. 35)
Zavedou se uzlové body (každé dva roky, tj. 3., 5., 7., 9. ročník), ve kterých bude probíhat autoevaluace testováním žáků, stupně jejich osvojení gramotností a kompetencí. V 5. a 9. ročníku navíc jako ověřování funkčnosti vzdělávacího systému.
Průřezová témata se zachovají, ale měla by být definovaná více jako zkušenostní očekávané výstupy – co žák zažije, vyzkouší apod.
Druhý cizí jazyk už nebude povinný (pro žáky), škola ho ale bude muset povinně nabízet.
Tady jsou změny možná ještě významnější. RVP by nově měl být interaktivní software, umožňující proklikávat od kompetencí a gramotností přes obory až po výstupy jednotlivých oblastí. A měl by umožnit zároveň si vybudovat i ŠVP a přejímat do něj potřebné části nebo odkazy.
Konečně také tvůrci pochopili, jak bylo pro školy těžké stavět ŠVP zcela nově a orginálně (vizte poznámky v třetím pokračování článků o původní reformě) a měli by připravit vzorové fragmenty ŠVP.
Jedním z prostředků podpory škol je příprava modelových částí ŠVP. Ty budou připraveny v digitálním prostředí (jako RVP), a to v několika variantách. Prostřednictvím prokliků bude možné dostat se až na úroveň výukových materiálů. Školy tyto části mohou převzít, inspirovat se jimi, ale mohou také jen využít poskytnutý elektronický systém a vytvořit si vlastní ŠVP. Při tvorbě nástroje pro tvorbu ŠVP bude třeba podle možností zajistit napojení na stávající informační systémy škol, aby bylo možné s vytvořeným ŠVP pracovat při plánování a vyhodnocování výuky. (Str. 6)
Pochopitelně také školení, sdílení znalostí… A myslím, že se brzy vyrojí i nové učebnice, zejména pokud se (doufám) přistoupí k důkladné redukci na jádrové učivo.
Nové RVP bude za rok, tj. na podzim 2023, první školy budou moci začít od září 2024, všechny budou muset začít alespoň v 1. a 6. ročníku od září 2025.
Myslí se i na vztah učiva a přijímacích zkoušek:
Zároveň je velmi důležité poskytnout učitelům podporu ve výběru kvalitních učebních materiálů, které budou odpovídat zamýšleným způsobům a obsahům vzdělávání, které škola popisuje ve svém ŠVP. Dále doporučujeme, aby byl z výše uvedených důvodů souběžně s revizí RVP ZV přehodnocen systém přijímání žáků do dalšího stupně vzdělávání (včetně přechodu z PV do ZV) a byla projednána proměna obsahu a formy přijímacího řízení na SŠ. (Str. 15)
Velký důraz je kladen na postupující digitalizaci:
Zde se bude pokračovat v procesu započatém „malou revizí“ tím, že současný a pravděpodobný budoucí rozvoj digitálních technologií a umělé inteligence bude více zohledněn ve všech vzdělávacích oblastech. Jako nástroj či prostředek mohou technologie zvýšit zájem žáků o vzdělávací obsahy a otevírají cestu k omezení časově náročného procvičování činností, které již nyní jsou nebo brzy budou vykonávány s rozsáhlou podporou digitálních technologií (pravopisná cvičení, písemné algoritmy aritmetických operací s většími čísly apod., část rýsování). Je ovšem třeba zvážit skutečnost, že zahraniční kurikula i do budoucna kladou důraz například na pamětní počítání v přiměřeném rozsahu. Oborové skupiny budou této otázce věnovat velkou pozornost a stanoví postup vhodný v jednotlivých oblastech. RVP ZV vymezí, u kterých výstupů nebo zkoušek budou žáci používat digitální technologie (píšou texty za pomoci automatické kontroly pravopisu, používají kalkulačky a tabulkové kalkulátory, grafické programy apod.). (Str. 36)
Nejoblíbenější otázka žáků (a nejnenáviděnější učitelů): K čemu mi to bude?
je relevantní a musí být zodpověditelná u každého obsahu:
Řada žáků nemá konkrétní představu o tom, jaké znalosti a dovednosti jsou potřeba pro přípravu na různá povolání a jejich výkon a v jakých profesích by mohli své zájmy a nadání uplatnit. Součástí jednotlivých témat bude jejich přínos pro odbornou přípravu a pro další kariérní dráhu jedince; například formou úloh na aplikace v různých pracovních a životních kontextech. Stručně řečeno, žákovská otázka „k čemu mi to bude“ nesmí být chápána jako provokace nebo útok na učitele, ale jako integrální součást každého vzdělávacího obsahu již na úrovni RVP nebo ŠVP (v rovině osobní i v rovině profesní; nepůjde tedy o paušální odkaz „to bývá v přijímacích zkouškách“). Stejně tak budou obsahy více vybavovat žáka pro dosažení a udržení osobní a sociální pohody a zdraví. Souvislost mezi wellbeingem a vzdělávacími obory je oboustranná, protože pohoda a zdraví žáka povedou k lepším výsledkům učení. Při dělení obsahu na jádrový a rozvíjející budou uvedená témata součástí jádra. (Str. 36)
Další podrobnosti k předimenzovanosti obsahu:
Učitelé dlouhodobě poukazují na nedostatečný časový prostor ke „zvládnutí učiva” žáky. Výroční zprávy ČŠI a další odborníci to potvrzují, ale hlavní problém vidí nikoli v nedostatečné časové dotaci pro výuku, nýbrž v předimenzovanosti vzdělávacího obsahu, a to jak částečně na úrovni samotného RVP (například ČŠI, 2018), tak především na úrovni školních vzdělávacích programů a samotných vyučovacích hodin. Mnohdy je patrná snaha probrat veškerý obsah učebnice bez ohledu na očekávané výstupy uvedené v ŠVP, potažmo RVP (viz například závěry výroční zprávy ČŠI 2018/19). Očekávaných výstupů potom skutečně není dosahováno poměrně vysokým procentem žáků (například v testu čtenářské gramotnosti v rámci výběrového zjišťování ČŠI v roce 2017/18 byla průměrná úspěšnost žáků 9. ročníku pouhých 45 %).
Ačkoli v době příprav Hlavních směrů revize RVP ZV nebyly k dispozici konkrétní podklady, z diskuzí s řediteli škol vyplývá, že nevyužívají všechny možnosti, které jim RVP nabízí, mimo jiné i proto, že z textu nejsou zřejmé. To se týká zejména propojování vzdělávacích obsahů do integrovaných vyučovacích předmětů napříč vzdělávacími obory a oblastmi.
Z podkladů poskytnutých ČŠI k revizi RVP získaných ze systému InspIS dále vyplývá, že většina škol využívá významnou část disponibilní časové dotace k navýšení minimální časové dotace vzdělávacích oborů, nikoli k profilaci školy například formou volitelných předmětů. (Str. 59)
Jako fanoušek školství a zastánce reforem se na to těším. Jak to vidíte vy?
Odkazy:
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.