Protože je kniha tak rozsáhlá a díky vloženým přílohám poněkud nekompaktní, je opatřená tvrdými deskami a také zasunutá do do pevného pouzdra:

Témata pokrývají První republiku od vzniku po tragický konec, a to nejen politicky, ale také z pohledu běžného života, hospodářských afér, kriminality, sportu, literatury, filmu, umění. Obrázek si uděláte opravdu komplexní. Pro mě tam byla spousta novinek, nevěděl jsem například jak vypadala první pozemková reforma:

„(...) měl být vyvlastněn pozemkový majetek jednoho vlastníka větší než 150 hektarů zemědělské půdy nebo 250 hektarů půdy celkem (včetně nezemědělské). Bez náhrady o majetek přišli příslušníci nepřátelských států a bývalé panovnické rodiny Habsbursko-Lotrinské (...)“ (Str. 48)

Udivilo mě, že se o ní nemluví – než jsem se dočetl, že nešlo o čisté zabavení, ale spíše nucený odprodej:

„Půdu bylo možné získat do vlastnictví za úředně stanovenou cenu (podle cen půdy z let 1913-1915, tedy za asi 1/3 tržní ceny) a na výhodný úvěr. Inkasovanou cenu předávala Státní pozemkový úřad původním vlastníkům se zpožděním, po odečtení poplatků a případně i dlužných daní (...)“ (Str. 48)

Také jsem si neuvědomoval hospodářský dopad okupace Sudet:

„Takřka katastrofu znamenala ztráta energetických zdrojů, především 90 elektráren, z nichž největší byly v Ervěnicích, Poříčí u Trutnova, Střekově a Vranově. Situace se musela řešit dovozem energie a paliv. Pochopitelně následoval enormní nárůst cen paliv, který sehrál roli určité formy zdanění našeho hospodářství Německem.
Na minimum klesla těžba vzácných rud a mimo hranice republiky se ocitla těžba tuhy, kaolínu a sklářského křemičitého písku. Z průmyslové kapacity v oblasti výroby porcelánu zůstalo pouhých 10%, v hračkářském a sklářském průmyslu 25%. Územní ztráty výrazně postihly také textilní průmysl (úbytek 63% kapacity), papírenský průmysl (ztráta 54% kapacity) a kovoprůmsysl (30% dosavadní výrobní kapacity).“ (Str. 129)

Ani to, že pro Sudety návrat do otčiny také nebyla žádná výhra (okamžité přebudování řízení podle říšského vzoru, ztráta zahraničních odbytišt, problém konkurovat vyspělejším podnikům, povinné dodávky a striktní nařízení v zemědělství, kádrování atp.).

(A věděli jste, že vedle tělovýchovného Sokola existoval také Orel?)

Texty kapitol, ačkoliv jsou od různých autorů, jsou výborné všechny; jsou čtivé a názorné, takže převýšily přiložené artefakty, které jsem si nakonec prakticky neprohlížel vůbec. To ale nic nemění na tom, že jde o jednu z nejlepších knih o První republice pro běžného člověka. Vřele doporučují.

Odkazy: