I srpen byl pomalý a tak jsem jen archivoval twitter: druhý díl rostlinného fotoarchivu a několik příkladů vítězství přírody nad člověkem.
A samozřejmě četl. Kniha Uzemnění zní zajímavě a její tvrzení rozhodně stojí za vyzkoušení (byť s vysvětleními nemusíme souhlasit).
Ke studiu jsou i Zvětšeniny z Komenského, které velmi precizně mapují, analyzují a vysvětlují jednotlivá dochovaná díla.
Jíst, meditovat, milovat se mi i přes značně zprofanovaný název líbila hodně, autorka umí psát a téma je přitažlivé.
Fulghumův poslední výběr fejetonů Poprask v sýrové uličce kromě tradiční lidskosti nechává nahlédnout i do toho, jak autor píše, jak sbírá náměty a postřehy.
A na závěr čirá akce – In nomine sanguinis. I přestože je to jedna ze slabších knih s velmi lineárním příběhem, pořád je čtivá. Inu Žamboch.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.