Neradi vidíme sami sebe jako spolutvůrce probíhajících událostí. Nechceme být zodpovědní za svůj stav rozrušení či podráždění a vůbec za to, že se máme špatně. Nechceme vědět, že příčina našeho rozladění leží v nás samých. Je mnohem jednodušší setrvávat v přesvědčení, že kdyby ostatní lidé byli jiní, všechno by bylo jiné, lepší. Jinými slovy – je vždy jednodušší svalit vinu na někoho jiného (promítání=projekce).
Až se příště zase na nějakého člověka naštvete, rozzlobíte nebo urazíte, zkuste si v duchu říkat:
Nejsem rozrušený z důvodu, ze kterého si myslím, že jsem. (Str. 19)

Samozřejmě pár „pozitivních“ rad tam je, ale ty, které vás přinutí se zamyslet, převažují. Určitě jsem ji nečetl naposled.

Aktualizace 2. 10. 2021: Pár citátů z druhého přečtení. Hledat v sobě, na jakou strunu daná situace zahrála a s čím rezonuje:

Až budete příště popuzeni kvůli partnerovi, spolupracovníkovi nebo klientovi, začnete se třást vzteky a na jazyk se vám připlétají samé hloupé věci, nevykřikujte:
"Jsi idiot! Nenávidím tě! Já se z tebe snad zblázním!"
Namísto toho to zkuste formulovat jinak:
"Vypadá to, že se z tebe zblázním, odkud ten pocit ve mně asi pramení?"
(… )
Stáhněte se a nevystavujte druhou osobu svému vzteku. Radši ustupte stranou a ptejte se sama sebe: „Proč vlastně takto reaguji? Vypovídá to něco o mně? Co s tím mohu udělat? Co se to ve mně probudilo?“
(… )
Nejsem rozrušený z důvodu, ze kterého si myslím, že jsem. (Str. 72)

Připomínat si, že jsem to já, kdo určuje co vidím a jak to vnímám:

Někdy vidíte na zemi nedopalky, jindy si všímáte ptáků. Nezáleží na tom, co uvidíte svýma očima. Oční čočky pouze vpouštějí světlo zvenčí.
Moje myšlenky a pocity určují, co uvidím. (Str. 88)

A tohle zná asi každý, kdo se s odstupem podívá na překonané krize a konflikty – že právě díky nim rosteme.

Měli jsme v životě nějaké období, o němž si říkáme:
„Ta doba byla ztracená. Promarněné roky.“
Namísto tohoto uvažování zkuste přemýšlet tímto způsobem:
„Tyto roky byly životní přípravou.
Zlatý úsvit toho, kde jsem nyní.“
Pohlížejte na nepřátele a neštěstí ve svém životě jinak – jako přes filtr.
A pročítejte si tuto povzbuzující větu:
Dnes toho vím víc, než jsem věděl včera. (Str. 97)