Před rokem jsem objevil mimořádně zajímavé semínko s harpunou a pohybem v závislosti na vlhkosti. Také jsem si opsal do sbírky otčenášů ten podle Metoděje Třiačtyřicátého. A archivoval třetí část mastodoních tootů z roku 2024.
Ze studijních knih musím hned na začátku zdůraznit dvě skvělé. Jednak studii datové vědkyně Hannah Ritchie Není to konec světa, která přesvědčivě ukazuje, že máme ještě šanci s klimatickou změnou něco udělat, jednak vysvětlení Paula L. Marciana proč Cukr a bič nefungují a jak skutečně lidi v práci motivovat.
Ani ty další nebyly špatné, ale v takové konkurenci… každopádně Kutná Hora Jiřího Podrazila je krásná fotopublikace architektonických památek a detailů, a Pandemie Michala Kubala a Vojtěcha Gibiše zase vyčerpávající kronika první části covidové pandemie. Té, kde jsme byli premianty. Kniha má i pokračování…
Z literatury jsem si pročetl první psanou knihu, tedy Epos o Gilgamešovi (překlad Lubor Matouš). Z tohoto pohledu je dobré ji znát… a to je asi tak všechno.
Beletrie byla velmi zajímavá; Život a lásky jedné ďáblice od Fay Weldon ukazuje ďábelský přerod utiskované manželky, V posledním tažení Niny Lykke zase rozpad manželství a pozdní lásku jedné cynické lékařky. Jenom Křístek se zelenými prsty Maurice Ruona, který měl být něco jako Malý princ, mě zklamal – mnohem více je to dětská kniha, byť pěkná.
Prstýnek z kopřivy Pavla Čecha ukázal, že i jeho verše jsou výborné, zejména ve spojení s kresbami.
Další část stripů dvou koček Pac a Pussy 2 od Albrechta Smutena jsou stejné jako díl první, pořád plné ironie.
Mimořádné obrázky rentgenů obyčejných věcí ukázal Nick Veasey v knize X-Ray.
Na závěr ještě foto Naděje a kresba Měsíční květina.




Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.