Guillaume Apollinaire: Pásmo (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Pásmo Apollinaire touto básní položil základ celému žánru. Báseň typu „pásmo“ vychází ze surrealismu a jeho fascinace hlubinami psychiky, které mohou vyplout na povrch při volných asociacích. Myšlenky se nechávají plynout, jedna věc připomíná jinou, vyvolá vzpomínku a proud pak tvoří pásmovité střídání obrazů, témat i časových rovin.

Překlad Karla Čapka svými linoryty doprovodil jeho bratr Josef a v této úpravě báseň poprvé vyšla v roce 1919.

V achátech Svatovítských zříš zděšen své vlastní rysy
Na smrt jsi smuten byl v ten den kdy sebe v nich objevil jsi (Str. 23)

Pásmo, str. 24

Jak vidno, ilustrace jsou hodně expresivní a k zachyceným obrazům se dobře hodí.

Ještě je třeba zmínit, že pásmo nepoužívá interpunkci, opět pro zvýšení dojmu plynutí:

Jak blázen žil jsem a ztratil jsem svůj čas
Na své ruce se už netroufáš podívat a stále chce se ti zaplakat
Nad sebou nade vším co zděsilo tě nad ní kterou mám rád
Uslzen vidíš chudáky emigranty odjížděti
Věří v Boha modlí se ženy kojí své děti
Jich zápach plní síň nádraží Saint Lazar
Jako tři králové věří ve svou hvězdu v budoucí zdar
Doufají, že v Argentině zbohatnou velice
A domů se vrátí nesouce s sebou tisíce
Ty rodiny nesou praporek červený jako vy srdce své
Ten praporek a naše sny jsou stejně přízračné (Str. 28)

Vliv pásma je jasně vidět například u Nezvala (Edison).

Odkazy:

APOLLINAIRE, Guillaume. Pásmo. Praha: Městská knihovna v Praze, 2018. ISBN 978-80-7587-693-5.

Guillaume Apollinaire: Pásmo

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv