Je snadné zaujímat jednoznačné černobílé postoje a například odsoudit veškeré německé obyvatelstvo za podporu nacismu. Jenže všechno je složitější; režim byl natolik tuhý, že jakýkoliv odpor byl prakticky vyloučený. Druhou nejsilnější komunistickou stranu na světě nacisté zlikvidovali, gestapo bylo všudypřítomné a ti, kdo mluvili, byli vězněni nebo rovnou popravení.
Knihu s podtitulem „Život v období třetí říše“ jsem začal číst abych pochopil začátky Třetí říše, vzestup nacistické moci a prorůstání do běžného života. Abych se dočetl o pracovní frontě, programech Kraft durch Freude, Hitlerjugend. Toho se mi dostalo vrchovatě a protože publikace má velmi dobře zvolenou obtížnost a ukazuje ohromné množství fotografií, byl jsem brzy pohlcen. Na každé stránce je nejméně jedna fotka a po pár desítkách stránek je vložen dvoustránkový „speciál“ složený výhradně z fotodokumentace, např. Soukromé armády - Freikorps, Göring - nacistický playboy, Tvrdá jako Krupova ocel - Hitlerova mládež, Josef Goebbels - šéf propagandy.
Protože se obsah nedá ve stručnosti převyprávět, podívejte se na názvy kapitol:
V článku už budou jen neutříděné postřehy.
Například alpská protěž. Vzpomínáte si na (pseudo)aféru s Mladými přírodovědci z Trutnova, kteří si protěž zvolili jako symbol a nevědomky použili stažené obrázky nášivky horských myslivců Waffen SS? Alpská protěž stála ale na obou stranách, existovalo také protinacistické hnutí „Piráti protěže“, Edelwisspiraten (více na antifa.cz nebo Wikipedii).
V roce 1941, v bojích o Moskvu, se ukázala totální nepřipravenost nacistické armády na ruskou zimu. Zkrácené odhady na celé tažení, podcenění materiálního zabezpečení, partyzánské útoky a řada dalších faktorů vyústila v první porážku. Píšu o tom ale především kvůli fotce ze strany 125:
Rozdíl mezi vybavením pochodující ruské armády a mrtvých německých vojáků je... výmluvný.
Citace vojáků, domnívajících se, že „ruští podlidé“ je rovnou popraví, a jejich překvapení, když se k nim tito (někdy) chovali dobře, nebo první pochyby civilního obyvatelstva ukazují, jak mocná byla propaganda. A také, že můj článek Lidská duše, démoni není tak docela od věci.
Nad fotografií dozorkyň SS v koncentračním táboře v Belsenu se maně vnucuje myšlenka, že na fyziognomii něco bude. Ostatně i bez fotografie se přikláním k tomu, že duše člověka se s tělesnou stránkou ovlivňují (mrkněte na S. Keleman: Anatomie emocí).
Pořád přemýšlím, jak rozpoznat kdy se strana se silnou rétorikou mění v diktaturu, kdy se přísné zákony mění v teror, kdy je cena za sociální výhody příliš vysoká. Kdy, kdybych tehdy v Německu žil, bych emigroval a jestli vůbec, jestli bych to dokázal poznat včas. Když začnou likvidovat protivníky, je to jasné, jenže to už je pozdě. Ale jak to poznat předtím?
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.