Holger Kalweit: Keltská kniha mrtvých (Wuwejův zápisník)

První část knihy byla pro mě ohromně zajímavá, dozvěděl jsem se spoustu věcí o Keltech - že smrt pro ně byla jen předělem poloviny života, jakou roli hrálo zásvětí, víly a elfové, co to byly sídy. Jaké bylo bájné osidlování Irska - Fomóirové, Tuatha Dé Danannové... To mě zaujalo obzvlášť, protože jedna epizoda nádherné hry Atlantis 2 se odehrávala právě na jednom z irských ostrůvků. A na atmosféru té hry nezapomenu, uklidňující hudba mi zní v uších ještě teď a legendy si také pamatuji. Železná ruka krále Núadu...

Ale zpátky ke knize, na zbývajících stránkách autor rozebírá jednu legendu za druhou a přidává výklad. V tom je kámen úrazu, vysvětlení mi často připadá přitažené za vlasy. Voda je symbol zásvětí, býk také, kotel je symbol plodnosti zásvětí, láska je válka (protože v zásvětí jsou jedno), časové údaje symbolizují opět zásvětí, ptáci symbolizují elfy a tedy ... opět zásvětí. Prostě všechno znamená zásvětí. Zkusil jsem mailem oslovit někoho, kdo se v Keltech vyzná a požádal jej o vyjádření ke knize. Knihu vidí podobně - fakta a legendy jsou zpracovány precizně, zatímco výklady a symbolika působí dojmem, že zásvětí autor vkládá i tam, kam nejspíš nepatří.

Holger Kalweit: Keltská kniha mrtvých

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv