Obsah pokrývá všechny aspekty života Keltů:

• PRAVĚKÉ POZADÍ HISTORICKÝCH KELTŮ (Podíl archeologie při řešení otázek keltské minulosti — Vývoj od mladší doby kamenné — Základní složky keltské etnogeneze)

Někde jsem četl, že se najednou uprostřed Evropy odnikud zjevil vyspělý národ, a že je to záhada. Ale zdá se, že ji tam spíš někdo chce vidět; podle Jana Filipa to vypadá, že Keltové plynule vyrostli z lidu popelnicových polí a mohylové kultury.

• KNÍŽECÍ PROSTŘEDÍ V DOBĚ HALŠTATSKÉ. HRADY VLÁDCŮ A JEJICH STYKY SE STŘEDOMOŘSKOU OBLASTÍ (Význam halštatské doby pro dovršení procesu keltské etnogeneze — Společenská diferenciace — Komorové hrobky a pohřby knížat — Střediska vývoje v 6. století — Hrady vládců — Styky knížecích dvorů s jižním prostředím a vznik časně laténského uměleckého stylu)
• VÁLEČNÉ VÝPRAVY KELTŮ DO OSTATNÍ EVROPY. OBDOBÍ KELTSKÉ EXPANZE A POZDĚJŠÍ STŘEDOEVROPSKÉ KONCENTRACE (Keltové v Itálii — Keltské vpády do Karpatské kotliny a na Balkán — Keltské kmeny v českých zemích a na Slovensku — Tažení Kimbrů a Teutonů — Galie v době laténské a v době Caesarově — Historičtí Keltové na britských ostrovech)
• KELTSKÉ JAZYKY A NEJSTARŠÍ LITERÁRNÍ PAMÁTKY (Gaelská-goidelská a galská nářečí — Dnešní znalosti galského jazyka — Výklad místních jmen — Nejstarší památky irského písemnictví)

Co se týče písemných památek, na pevnině je to bída:

Souvislé písemnictví v galských dialektech se tedy nezachovalo. Dnešní znalosti galského jazyka jsou založeny asi na 60 nápisech ze 4.—1. století, provedených řeckým, etruským a latinským písmem. Tyto nápisy obsahují hlavně některá osobní a místní jména. K nim je třeba připočíst i určitá slova v dílech řeckých a latinských autorů, převzatá z keltského prostředí, dále některé nápisy na keltských mincích nebo i galská jména z náhrobních památníků a nápisů z doby již římské jak v Panonii, tak na západě ve francouzsko-porýnské oblasti; tam byly jmény galských výrobců opatřovány také kovové nebo i hliněné výrobky. (Str. 84)

Naštěstí v Británii a v Irsku byl vývoj jiný a díky mnichům i udržování jazyka se toho zachovalo hodně:

Zcela jiná situace vznikla na britských ostrovech, a zvláště v Irsku. Římská okupace v Británii zasáhla jen část území a přišla zhruba o sto let později než v Galii. Samotné Irsko nebylo nikdy Římem podrobeno, a tak starý keltský jazyk, předchůdce moderní gaelštiny, se tam nerušeně udržoval a později vznikla i samostatná literatura. V době římské byla to hlavně lidová tradice, která uchovávala obraz minulých dob a později byla také zaznamenána písemně. Tuto tradici dobře znali mniši irských klášterů a postupem doby ji zaznamenávali v domácí nářeční literatuře, která je tak nejstarší v „barbarské“ části Evropy a ohlašuje se hned po literatuře řecké a římské. (Str. 85)

• KELTSKÁ SPOLEČNOST A JEJÍ STRUKTURA (Vzhled a povaha Keltů — Keltský oděv — Torques a jeho společensko-náboženský význam v keltské společnosti — Strava a hostiny Keltů — Struktura keltské společnosti — Královská hodnost a aristokracie — Druidové)

Tohle mě zaujalo – podobnost Keltů a Germánů:

Celkem nebyl velký rozdíl mezi vzhledem Keltů a Germánů. Zdůrazňuje to Strabon ve své Geografii, psané za Augusta a Tiberia, který Germánům připisuje jen větší postavu a divočejší povahu. Podle vzhledu bylo někdy velmi obtížné rozlišit Kelta od Germána. Když císař Kaligula potřeboval při triumfu r. 37 statisty, kteří by představovali zajaté Germány, obstaral si Kelty z Galie. (Str. 88)

• VOJENSKÁ ORGANIZACE KELTŮ A ZPŮSOB JEJICH BOJE (Vedoucí vojenská složka a její výzbroj — Odznaky vůdčích osobností — Způsob boje)
• HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA A CIVILIZAČNÍ VYSPĚLOST KELTSKÉ SPOLEČNOSTI (Dům a ves — Zemědělství a vlastnictví půdy — Řemeslná činnost a vyspělá keltská technologie — Hutnictví a železářství — Domácí výroba a pozdější hromadnější výroba — Jednotlivé výrobní obory — Keltská oppida a jejich pevnostní systémy — Oppida na našem území — Obchod a doprava — Keltská mince — nejstarší mince ve střední Evropě)

Oppidum znamenalo původně opevněné místo, chráněné valem – zdí a příkopem, zpravidla na vyvýšených nebo méně přístupných polohách. Název patrně vznikl z latinského ob pedes, polohu jako uzavřený celek bylo třeba obejíti. Ve vědecké literatuře jednotlivých národů se tohoto názvu užívá pro opevněná místa nejrůznějšího charakteru, někdy útočištného (refugium) pro obyvatelstvo celého kraje v dobách hrozícího nebezpečí, jindy pro opevněná místa stále obydlená, se značnou výrobní činností, ztotožňovaná ne vždy zcela správně s pojmem nejstarších měst. Ani keltská oppida nejsou jednotného charakteru a bez systematického výzkumu jednotlivých poloh jen stěží lze rozhodnout, zda šlo o refugium či o sídlo vládce nebo středisko podobné v některých rysech pozdějším městům. (Str. 119)

• KELTSKÉ UMĚNÍ A SVĚT NÁBOŽENSKÝCH PŘEDSTAV (Časně laténský styl keltského umění — Umělecké řemeslo a keltská ornamentika — Zralý styl laténský — Plastický styl a styl krásných mečů — Ostrovní keltské umění — Keltská architektura a plastika — Jihofrancouzská oblast keltsko-ligurská — Keltská plastika ve vlastní Galii a ve střední Evropě — Keltské masky — Keltské posvátné obvody, ohrady a svatyně — Votivní poklady a oběti — Náboženské představy Keltů — Pohřební ritus)
• CIVILIZAČNÍ A KULTURNÍ DĚDICTVÍ KELTŮ (Romanizace Galie a keltské dědictví — Keltská tradice v Irsku a v Británii — Novokeltský styl a jeho ohlas na pevnině — Knižní výzdoba — Keltské dědictví ve střední a severní Evropě)

Keltská svrchovanost v našich zemích zanikla, v Čechách patrně dříve než na Moravě, a bójská moc v Panonii byla již před půl stoletím rozdrcena dáckým náporem. Je však třeba si uvědomit, co vše zatím již přešlo do kulturního majetku celé střední a severní Evropy jako trvalé dědictví Keltů a základ dalšího vývoje. Samotní Germáni, kteří urychlili pád keltské moci v Čechách a později také na Moravě, přicházeli s kulturou silně keltizovanou. Už v druhém století před Kr. přejali mnoho technických vymožeností z keltského prostředí ve výrobě, v ozdobách a špercích (zvláště ve sponách) i v keramice. Někdy je velmi obtížné rozlišit, co je v hmotné kultuře Germánů jejich vlastním výtvorem a co vzniklo pod keltským vlivem. (Str. 198)

• OBRAZ KELTSKÉ CIVILIZACE VE SVĚTLE VÝSLEDKŮ NEJNOVĚJŠÍHO BÁDÁNÍ

Jak jsem napsal na začátku, fakta jsou základ! A touhle knihou by asi každý keltolog měl začít…

Odkazy: