Často jde do velkých podrobností; myslím že dostupné zdroje autoři opravdu vytěžili. Ukázka k rýmům z kapitoly o poezii:

Přestože význam výrazů rimiad a ramiad je dnes neznámý, existují příklady jedné z nejstarších básnických forem; velšská englyn (předchůdce moderní cynghanedd) a velšské a irské triády: jadrné verše o třech řádcích, v nichž je obsažena filozofická pravda. I jiné formy poezie, inspirované raně keltskou literaturou, se dochovaly až do dnešní doby; například hádanky, pohřební nářky, básně chvály a krátké vtipné strofy. Byly to keltské obdoby elegií, proslovů a epigramů starých Řeků. (Str. 122)

Zajímavé bylo prolínání s křesťanstvím, střet mezi vírami i dlouhé vzdorování keltského křesťanství římskému vlivu.

Bylo znát, že původní nadšení patrné z básní prvních mnichů a poustevníků postupem času vyprchávalo. S nárůstem ortodoxního římského myšlení uvadalo i jejich radování se z přírody a pocit spříznění s Bohem, který byl zprvu jejich „miláčkem“. Prvky pohanské víry byly zcela pohlceny křesťanstvím, stejně jako úcta ke všemu živému v přírodě, světě zvířat. Úcta k matriarchátu, intuitivní ocenění duchovna a pružnost víry byly najednou v rozporu s doktrínami římské církve. Keltská církev byla nešťastná z urbanistického, hierarchického přístupu Římanů, který byl v přímém protikladu s původním keltským učením a dlouho se těmto doktrínám bránila. (Str. 181)

Co jsem ocenil je Slovník pojmů a Seznam postav – protože uvádí výslovnost! U slov z keltských jazyků není úplně intuitivní. Kupříkladu

• samhain [sauvejn]
• sidhe [ší]
• Amergin [avargin]
• Badhbh [bejv]
• Cathbad [katvad]
• Conchobar [konkovar]
• Cuchulainn [kehůlan]
• Culhwch [kůlůk]
• Grainne [gróňa]
• Lugh [lů]
• Pwyll [půchl]