Vladimír Mátl: Po stopách Keltů v Čechách (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Po stopách Keltů v Čechách Primární zaměření knihy s podtitulem Křížem krážem za pozůstatky mytické kultury je navštívení nejvýznačnějších památek posledního z keltských období, doby velkých oppid. To je třeba zdůraznit – oppida jsou jen krátký úsek keltské historie, poslední a tedy jistě dramatický. Vzepětí před koncem civilizace.

V první řadě byl celý keltský svět vystaven vojenskému tlaku svých sousedů; dalo by se říci, že co před dvěma stoletími svými výboji „zaseli“, to v době oppid „sklidili“. Ze severu se tlačily germánské kmeny, pro něž byli Keltové zbytečně bohatí a hospodařili na spoustě výtečné půdy, z jihu postupovali Římané, kteří si velice dobře pamatovali potupu svého „věčného města“, jež se muselo barbarům ze severu draze vykoupit, a na východě čekali Dákové na vhodnou příležitost, jak s Kelty vyrovnat staré dluhy.

K tomu se podle všeho přidávaly také vnitřní komplikace — společenské pnutí (rozdíly mezi bohatými a chudými se stále zvětšovaly), méně srážek (pozorujeme, že se sídla postupně nacházejí stále blíž vodním zdrojům), vyčerpání úrodnosti půd v méně vhodných lokalitách a možná i další problémy, které z archeologických nálezů neumíme vyčíst. Pak už stačilo jen málo a jemně vyladěný stroj hospodářství začal skřípat. Následky souběhu vnějších a vnitřních problémů byly fatální… (Str. 45)

Autor navštěvuje jednotlivá oppida a velmi podrobně se věnuje jak historii místa, tak popisu trasy. Jsou tam mapky, upozornění na místní zajímavosti i epizody z novější doby (třeba „zlatá horečka“ na stradonickém hradišti). Pro výlety neocenitelný průvodce, plný praktických zkušeností.

Zpracovaných sídel je pěkná řádka a jejich jádro je seřazené tak, aby sledovalo myšlenou solnou stezku. Souvislosti jsou ale i jiné, jak napovídají názvy kapitol:

Ochutnávka keltské krajiny (Hradiště Šance)
Oppidum pokladů (Stradonice, Hradiště Žlubinec, Podmokly, Mšecké Žehrovice)
Pramáti českých oppid (Závist)
Proti proudu Divoké řeky (Mezi Závistí a Hrazany – Jílové, Sázava, Hostěradice, Nahoruby)
Dvohrbé oppidum (Hrazany)
Sídla na poledni (Jižní Čechy – Orlík, Nevězice, Zvíkov, Obrovy Hrby, Třísov)
Přes Gabrétu (Z Písku do Strážného – Písek, Modlešovice, Strakonicko, Hradiště Věnec, Strážný)
Na úpatí Železných hor (České Lhotice)
Kam dál za Kelty z doby oppid? (Další keltské památky – Libochovany, Obří hrad, Osov, Sedlo Albrechtice, Vladař)

Pro samotné čtení by to ovšem bylo poněkud suché; naštěstí autor myslel i na to a cestovatelské kapitoly proložil tematickými vsuvkami o životě a kultuře Keltů. A ty jsou ještě lepší! Srozumitelné, věcné i podrobné, se spoustou zajímavostí a vysvětlení, kupříkladu co skutečně znamenají genetické průzkumy, nebo jak fungovaly keltské zámky:

Přehled vyprávěcích kapitol:

Keltové, mohyly, válečná tažení a doba oppid (Historie Keltů v Čechách)
Sůl – krev laténského obchodu (Sůl)
Zapomenutí dobrodruzi dávných časů (Keltští kupci)
Po stopách první prahospody (Keltské prahospody)
Zemí králů, draků a princezen (Keltské pohádky)
Seznamte se prosím: keltské ženy (Keltské ženy)
Naše kapka keltské krve – a jak je to s ní doopravdy (Keltský gen)
Pád keltské civilizace v Evropě (Konec Keltů)

A pak už se začínají objevovat překvapení. Nové datování opřené právě o dendrochronologii ukázalo, že keltská civilizace nejen u nás, ale i v dalších oblastech střední Evropy zanikla ještě před příchodem Germánů! Jak je to možné?

Písemné prameny i archeologické nálezy svědčí o tom, že germánský kmen Markomanů přitáhl do české kotliny v devátém roce před naším letopočtem nebo o něco později, Podle letokruhového kalendáře se však keltská civilizace rozpadla kolem roku 50 před naším letopočtem, tedy zhruba o dvacet či čtyřicet let dříve, než se donedávna předpokládalo. V té době však, alespoň podle našich současných znalostí, nebyl vojenský tlak jak Říma, tak i Germánů natolik velký, aby srazili keltskou civilizaci na kolena.

Příznivci této hypotézy se domnívají, že bylo „cosi prohnilého“ přímo v organizaci a ekonomice tehdejší společnosti. Mají však v ruce pouze svoje vlastní úvahy a některé nepřímé důkazy. Jejich představa je asi následující: Keltové postavili svá oppida na „špatných“ místech, mimo skutečně úrodné oblasti, takže vlastně stačilo málo, aby se stala v první větší hospodářské krizi neudržitelná. (Str. 296)

Pochopitelně nemůže chybět slovníček, rejstřík lokalit a použité zdroje.

Objev z Levných knih se ukázal být mimořádně zajímavý – vřele doporučuji.

Odkazy:

MÁTL, Vladimír. Po stopách Keltů v Čechách. Praha: XYZ, 2020. ISBN 978-80-7597-616-1.

Vladimír Mátl: Po stopách Keltů v Čechách

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv