Kniha zaujme na první pohled – černá obálka, na ní reliéfní gotické písmo, ornamenty v rozích. Graficky vyladěná je i uvnitř, jednotlivé kapitoly oddělují orámované stránky a stylizovaný font je použitý i pro nadpisy. A protože je celá o specifické subkultuře, nemohl jsem odolat (ostatně jednoho gotika v plné parádě občas potkávám – a díky knize už vím, že jde o podstyl „victorian goths“).

Podtitul zní Magická stránka temné kultury a proto se do značné míry zabývá různými druhy magie a okultismu, který gotikové vyznávají. Tohle může být trochu kontroverzní – opravdu tak moc tíhnou k magii? Osobně ovšem neznám žádného, natož statisticky použitelný vzorek, takže to posoudit nemůžu.

Knihu otevírá kapitola Goth, která subkulturu popisuje. Začíná názvem a historií; to mě vždycky zajímalo, jak jsme se od germánských Gótů přes architektonický styl gotiky dostali až k černě oděným a temně nalíčeným postavám.

Zevnějškem vyjadřujeme své pocity. Ostatní lidé si na nás utváří názor na základé vnímání naší identity, často reprezentované alternativním oblečením, které nosíme. To je evidentně důvodem perzekuce gotiků a ostatních jedinců alternativního vzezření.

Na druhou stranu nám možnost vlastního uměleckého vyjádření (oblečení, make-up, doplňky atd.) přináší uspokojení a štěstí. Tělo je chrám a jeho zdobení je posvátný čin. Zatímco neinformovaní lidé mají tendenci nahlížet na naše sebevyjádření jako na pokus šokovat veřejnost, někdo chápe duchovní potřebu umění, ať už přichází v podobě zdobení těla nebo jiné. Bohyně ví, že se v obyčejném oblečení cítíme nespokojení a nesví a že trpíme, když jsme nuceni svůj styl vyjadřování potlačovat. Oblečení a make-up podtrhují nejen naše fyzické rysy, ale i naši povahu. Díky alternativnímu zevnějšku se můžeme osvobodit od šedého stereotypu a plně realizovat své nitro na externí úrovni. (Str. 150)

(Cesta není tak nelogická – Gótové byli barbaři, gotika připadala vyznavačům řecko-římské tradice barbarská, v období romantismu se v prostředí gotických domů zrodil gotický román s temnotou a zlověstností a to už je současným gotikům blízké.)

Následuje obecný popis gotického stylu a zajímavý přehled stylů včetně fotografií (BabyDolls, CasualGoths, CorporateGoths, CyberGoths, Deathrockers, FaerieGoths, GlamGoths, MetalGoths, RomanticGoths, VictorianGoths atd.).

Černé odění rozhodně může fungovat jako terapeutický a spirituální počin, někdy to ale v boji se silným smutkem prostě nestačí. Pro temné umělce je umělecké vyjádření přirozené. Najděte si i jiný způsob realizace než jen vlastní vzhled — malování, skicování, zahradničení, šití, divadlo, fotografování, psaní, skládání hudby, cokoli vás rozptýlí. Když najdete pro svou bolest ten správný ventil, intenzívní energie, kterou zažíváte, může směřovat ven z těla do externích zdrojů a poskytnout vám tak určitou úlevu. (Str. 138)

Pak je trochu nelogicky zařazená kapitola Čarodějné řemeslo se základními principy ovlivňování světa a typy magických systémů (Alexandrian Wicca, Ásatrú, Chaos Magick, Druidry, Gardnerian Wicca, Satanismus, Vúdú, … ) a Základní principy temné magie. Nelogické zařazení je tu proto, že další kapitola Temná umění se svým obsahem zase vrací ke gotikům obecně a popisuje jejich oblečení, zdobení těla (jizvy, tetování, piercingy, … ) a – opět zajímavě a s fotografiemi – motivy a styly líčení (Blood, |Butterfly, Cat'sEye, Droops, Eye-Bar, Siouxsie, … ).

Pokračuje rozsáhlá kapitola Sex, drogy a rock'n'roll. V ní se dotkne hudby a jejího řazení k živlům nebo stylům, tance,

Ať už se jedná o živou nebo nahranou hudbu, tancem vyjadřuje posluchač úctu k hudbě jako takové a zároveň projevuje své uznání a pocity k podařenému výtvoru někoho jiného. Ten skutečný tanec ale probíhá uvnitř, v naší mysli a duši. Pohyby těla tento vnitřní tanec zrcadlí. Mezi typické gotické taneční pohyby patří různé otočky, předklony, kroužení, úklony, vykopávání, pevné držení, vlnění a jiné dramatické formace. Skutečně je na co koukat. Tanec v klubu nemá být náročný ani dovedený k dokonalosti, neexistují žádné pevné normy ani předpisy — je to povznášející magický akt, při němž se proplétá duše se zvukem, Parket skýtá nedotčenou svobodu a tanečník na něm může zahájit svou vlastní verzi novošamanské cesty. Je to posvátné místo. Stoupenci gotického hnutí věnují výběru hudby a jejímu poselství obrovskou pozornost. (Str. 207)

drog a jejich rizik i přínosů, pochopitelně sexu, BDSM, problematiky gayů, lesbiček a obecně genderové identity. Následně se kapitolou Magie zase vrací k čarodějnictví prakticky, mluví o etice, vůli i poděkování, magických jménech, pomůckách, ochraně nebo třeba symbolech:

Unikursální (nakreslený jedním tahem) hexagram je téměř totožný s tím tradičním, liší se ovšem průsečíkem dvou linií, které se protínají přímo v jeho středu. Tento průsečík symbolizuje slunce a ostatní cípy hexagramu představují planety, které kolem země obíhají. Zmíněný centrální bod nereprezentuje pouze slunce, ale i samotného mága, jakožto stvořitele reality prostřednictvím magických prostředků.

Unikursálnímu hexagramu s oblibou říkám neo-hexagram. Působí na mě velmi moderním, až elektrizujícím dojmem a dá se nakreslit jedním tahem, aniž by se tužka musela vzdálit od papíru (případně athamé ze vzduchu). (Str. 298)

(Vážně zajímavý, podívejte se na Wikipedii.)

Poslední kapitola Na křídlech smrti je opět výborná, mluví o práci (či fascinaci) smrtí a věcmi s ní spojenými, magii krve, úpírských subkulturách, vstupu do temnot, nekromancii či setkání s andělem smrti.

---

Čtení pro mě bylo hodně přínosné, zejména „typologické“ kapitoly s druhy gotiků nebo jejich líčení. Obecně bych řekl, že část o subkultuře byla o dost lepší než část „magická“. Ta nemůže poskytnout kompletní návod, magie je mnoho druhů a jak jsem zmínil na začátku, pochybuji o tak masivním spojení gotiků s kouzlením.

Každopádně kniha je i tak plná informací a pokud vás subkultury zajímají, určitě ji zkuste.

Odkazy:

• Goth v ČBDB
• Goth v Databázi knih

DIGITALIS, Raven. Goth. Praha: Volvox Globator, 2009. ISBN 978-80-7207-744-1.