I v tak otevřeném prostředí, jako je Internet, vznikají poměrně uzavřené komunity a okruhy. Všiml jsem si toho u blogů.

Je zvykem si na úvodní stránce přidat rozcestník a vyjmenovat tam své oblíbené. Takže když mě nějaký blog zaujme, podívám se, na koho odkazuje, protože ten by mě případně mohl zaujmout také, když zaujal zajímavého bloggera či bloggerku... A tak je proklikám. A co zjistím? Po nějakém čase vykrystalizuje skupina, která odkazuje především na sebe, tvoří uzavřenou skupinu, blogokruh. Když do něj proniknete, dřív nebo později znáte všechny členy, ale je problém dostat se dál. Uzavřenost se projevuje kromě odkazování i bavením se především mezi sebou - nově příchozí, zanechavší komentář, se nezřídka diví, že řeč jde dál a jeho poznámka je bez odezvy.

Existují samozřejmě blogy "přestupní stanice", které odkazují do více blogokruhů, ale je jich překvapivě málo. Identifikoval jsem několik okruhů (omlouvám se, že nedělám z každého jména odkaz, byla by to spousta práce).

Tak například nejznámější bloggeři českého internetu se hodně točí kolem vebových technologií. Okruh jsme pracovně nazval technologové a je trochu výjimečný - bloggeři totiž většinou neodkazují na sebe, ale všichni odkazují na ně. A protože jsou tak populární, znají se navzájem, takže jejich zařazením do jedné skupiny nic nezkazím. Znáte je určitě taky - Misantrop, Pixy, DGX, Marigold, Jiří Hlavenka, Petr Koubský, Yuhů...

Teprve nedávno se mi ale podařil průlom do úplně jiné skupiny, ba co dím, do úplně jiné subkultury blogů. Ostatně to byl také důvod, proč jsem začal uvažovat o tomhle článku, měl jsem totiž za to, že mám celkem přehled - a najednou jsem objevil desítky či stovky neznámých blogů dobré kvality. Přestup se mi podařil nikoliv odkazem z nějakého blogu, ale přes linkuj.cz, kde měl vysokou úspěšnost článek z Diary of Eve. A přes její odkazy a komentáře u článků, které mě zaujaly, jsem začal blogy objevovat. Skupinu jsem označil 15-20, podle věku autorů a autorek, ale rozhodně to není finální, protože už jsem v ní identifikoval okruh zájemců o práci na sobě (např. Pavel Králíček a jeho Životaměnič), skupinu mladých podnikatelů, chystajících se na internetu vydělat, jednoho mladého hulánistu (Patrik Vogl) ... kompletní ekosystém to je!

Pokud jste si všimli, že nemluvím o žádném blogu některého z online časopisů či novin, žádný Respekt, žádný iDnes, není to náhoda - zajímají mě totiž blogy a jejich okruhy přirozeně vzniklé, ne zakládané na výzvu a uměle... (A navíc jsou všechny tak odporně angažované.)