Převážnou většinu si toho pamatuju a tak to bylo zčásti nostalgické, zčásti uspořádávací čtení. Bloguje.cz jsem znal (jako přispěvatel na jeden blog), používal jsem agregátory Nový den i Weblogy, četl Cuketku, nesnášel umělé blogy při zpravodajských serverech, atd.

Další kapitoly jsou ovšem ještě důležitější, v nich se autor soustředí na krizi médií (Weblogy a jejich role v krizi médií) a jejich budoucnost (Budoucnost médií starých, nových i těch ještě nenarozených). Opět obsah:

• Modely financování přestávají fungovat
• Internet krizi nezpůsobil, ale prohloubil
• Výchozí situace médií internetových, nových (Okouzlení mobilitou; Reklama a PR přestala být rádcem, stala se nátlakem; Stará versus Nová média; Budoucnost; Internet a nová média; Závěrem: zamrzlá evoluce čili přerušovaná rovnováha)

Vrcholem knihy je pak zasazení dosud vykresleného obrázku blogů a médií do hybridní války (Od digitální k hybridní válce, Weblogy na pomezí hybridní války). Ta spočívá v systematickém rozkladu nálad obyvatel, snaze je znejistit, zpochybnit politické vedení, vyvolat nedůvěru či chaos, neposlučnost k rozkazům a pokynům. Jsou to útoky informační, resp. dezinformační.

Blogy, blogovací technologie a pozitivní zkušenosti uživatelů s weblogy byly použity jako odrazový můstek pro dezinformační scénu, spolu s tradičními, jen digitalizovanými a modernizovanými dezinformačními a propagandistickými postupy. Pokud bylo potřeba uvést v život nějakou informaci, kterou nebylo možné podepřít objektivními důkazy, používalo se samoodkazovací linkovací kolečko, kdy jeden server odkázal na druhý, ten na třetí a ten na první, čímž se měla potvrzovat pravdivost publikované informace a ukázat, že jde přeci o zcela běžně známou a publikovanou informaci, samozřejmě publikovanou těmi, kdo jsou ochotni ji čtenářů sdělit.

Druhým nástrojem hybridní války byly a stále jsou sociální sítě. Používají se k šíření a propagaci názorů, k jejich potvrzování, ke svolávání podpory a utvrzování přesvědčených, a především k přesvědčování nerozhodnutých. K tomu kromě samotného principu virálního šíření obsahu přispívá vytváření názorových “bublin”, kdy se k uživateli dostávají jen jemu konvenující názory, čímž se o jejich správnosti utvrzuje.

Třetím východiskem hybridní války je přetrvávající nedůvěra k médiím jako pilíři demokracie v části společnosti. Jak jsme si dříve ukázali, řada médií přišla o část své kredibility, důvěryhodnosti, otevřeným, ačkoliv nepřiznaným příklonem k nějakému názorovému proudu, prosazováním politického směru za současného deklarování nezaujatosti.

Další aspekty už jsou netechnologické, spíše celospolečenské a stranou našeho zájmu. Přirozená lidská tendence k pochybnostem i k absorbování i značně krkolomných vysvětlení, pokud odpovídají existujícímu světonázoru. Příliš turbulentní ekonomická situace, která vyjádřená v makroekonomických veličinách nevypadá špatně, ale v osobních lidských příbězích nevychází příznivě. (Str. 92)

Koncepce knihy je velmi podařená. Od historie blogování, tedy od velmi specifické formy publikování, zobecňuje na média, jejich krizi (a naději i zklamání z blogů) a nakonec se dostává k tématu ryze aktuálnímu, k hybridní dezinformační válce.

Kromě toho je zdarma, takže neváhejte.

Odkazy: