2 – WEB 3.0 – „Méně důvěry, více pravdy.“ – Kapitola se od kryptoměn pouští k další generaci webových služeb, založené na blockchainu a decentralizaci. Evangelisti jsou nadšení, ale najít opravdu průlomovou službu je těžké.

Zatím žádný příběh z prostředí Webu 3.0 není příběhem bezprostředního úspěchu. Bitcoin a jiné kryptoměny umožňují finanční transakce bez prostředníků – skoro stejně rychle jako přes platební karty, které má každý, a za nižších nákladů. Průlomové jsou zatím jen možnosti obcházet státní kontrolu finančních toků, což ale běžného uživatele tolik nezajímá, atraktivními se staly pro ukládání jmění mimo dozor států.

Známým příkladem je dnes prodej digitálního umění skrze NFT. Za absurdní částky si můžete koupit obrázky, které může použít kdokoli, i když pouze vy je prokazatelně „vlastníte“, přičemž technologie NFT vám nijak nezjednoduší vymáhání vlastnických práv. Za mnohem méně absurdní částky si přitom můžete koupit na zakázku vytvořené obrázky v lepší kvalitě, nepovezete se však na vlně módního trendu. Takhle průlom nevypadá, takhle vypadá jen Ponziho schéma. V NFT, podobně jako v kryptoměnách, končí většina zisků u malé skupiny zasvěcených osob, které mají zájem na udržování koloběhu v chodu. Však se také trh s NFT na počátku roku 2022 dramaticky propadl, herní firmy z něj vystupují a někdejší nadšení opadá. (Str. 47)

Možná jsme v bodu zlomu, ale těžko to poznat; kryptoanarchie nebo Citadela jsou teoretické koncepty, bitcoin jako státní měna v Salvadoru také nevypadá jako velký přínos.

3. UMĚLÁ INTELIGENCE – Práci strojům. Inteligenci taky. A co lidem? Problematika AI už jako revoluční vypadá. Autor se tady věnuje kromě vysvětlení fungování také rozebírání mýtů, získávání a tvorbě dat pro učení, jazykovým modelům, programování pomocí copilota, samořiditelným vozům. Ale hlavně rizikům.

Pro politiky bude obtížné najít motivaci pomáhat lidem, kteří najednou ztratí smysl života a které nikdo nebude potřebovat, protože jejich práci nahradí, nebo bude připravena kdykoli nahradit umělá inteligence. Budou odkázáni na milosrdenství a nebudou mít co ztratit. Budou ochotni přijmout jakékoli extrémní řešení. Mnohé z nich to postihne několikrát za sebou, aniž s tím budou moct něco udělat. Jako společnost se přitom v takovém transformačním procesu nebudeme mít o co opřít. Dosavadní zkušenosti nejsou přesvědčivé. Když se v roce 2016 pokusila společnost LMC rekvalifikovat 25 ostravských horníků z OKD na programátory, pouze čtyři rekvalifikační kurz dokončili a jen tři nakonec začali jako programátoři i pracovat.

Na podobný problém jsme narazili naposledy v devatenáctém století. Průmyslová revoluce tehdy zrodila generace frustrovaných lidí a následkem toho celou plejádu nejrůznějších společenských forem, od liberální demokracie až po fašismus, komunismus a další totalitní směry. Každý z těchto režimů přitom ke svému nástupu, růstu a udržení použil všechny moderní výdobytky tehdejších technologií: masová média, zbraně, komunikační technologie.

Podobnou politickou proměnu nejspíš přinese i AI. Také ona dá vzniknout řadě nových společenských uspořádání, od liberálních až po nejrůznější formy utopie či dystopie, o nichž toho tušíme jen málo. Mnohá z nich budou jen formou přeskupení moci do rukou menší části obyvatel, jež se ji potom bude snažit udržet. Mimo jiné za pomoci moderní technologie.

Nakolik se nám podaří takovými změnami projít bez konfliktů, se teprve ukáže. Bude záležet na každé společnosti, jak pod tlakem obstojí, a bude to další selektivní globalizační proces. Některé národní společnosti, které nebudou dostatečně odolné a vzdělané, postupně upadnou, jiné budou posíleny. (Str. 112)

4 – ETIKA A UMĚLÁ INTELIGENCE – „Lidé se obávají, že počítače budou příliš chytré a ovládnou svět, ale skutečným problémem je, že jsou příliš hloupé a svět už ovládly.“ Nejde jen o AI, ale obecně o etické problémy kolem systémů a mechanismů založených na počítačích. Nepohodlnost etických výzkumů pro velké firmy, počítačové vyhodnocování v kriminalistice nebo zdravotnictví, sociální kredit v Číně…

5 – SOCIÁLNÍ SÍTĚ – Monetizace nenávisti, bublina souhlasu. Sociální sítě a jejich algoritmy, polarizující společnost. Bezostyšné získávání informací a jejich využití, růst sítě v platformu. A nezlomnost monopolu GAFA, kterému se vlastně nikdo nemůže postavit.

6 – SOUKROMÍ A VLASTNICTVÍ – Proč online platformy erodují obojí. Další důležité téma, soukromí se vzdáváme každým použitím kterékoliv sítě, plíživější je ale to, jak se místo nákupu přechází na pronájem. Streamovací služby, knihy s DRM v online knihovně, hry v platformě (Steam?), fotky uložené v cloudu. Máme je opravdu, nebo jen dočasně?

7 – ČIPY – Základní strategická surovina internetové éry… došla. Tohle je možná nejpřekvapivější téma. Továren pro výrobu čipů je málo, postavit novou je vesmírně drahé a trvá roky a čipy jsou úplně všude. Tahle oblast je křehčí, než si myslíme (a kapitola velmi zasvěcená).

Nejhorší na tom všem je, že všechny představené oblasti působí najednou. Máme co dělat…

Naše kniha spěje ke konci. Přiblížili jsme si v ní nové technologie, které se podílejí na radikální proměně dnešního světa: kryptoměny, Web 3.0, digitální platformy a sociální sítě, umělou inteligenci nebo všudypřítomné čipy. Zkoumali jsme ovšem i to, jakým způsobem tyto technologie otřásají naší společností: čím ohrožují soukromí či staletý koncept vlastnictví; jak přispívají k rozštěpení společnosti do nesmiřitelných názorových bublin, které se pak nemohou shodnout na řešení zásadních problémů, jako je třeba klimatická změna; jak se chystají poslat do etnografického muzea profese, které dnes živí miliony lidí; či jak nebezpečná je naše závislost na několika málo strategických surovinách a produktech.

Každý z těchto velkých problémů je samostatně zvládnutelný. Dohromady však působí tak drtivě, až nás to může svádět k přesvědčení o naprosté beznadějnosti naší situace. Beznadějnosti takové, že bude lepší boj rovnou vzdát a dobrovolně propadnout do třiceti tisíc let barbarství…

Ve skutečnosti tomu tak není. Život má vždy tendenci pokračovat, přizpůsobit se a přežít, jinak by nebyl životem. Nezdolní optimisté by dokonce řekli, že většina popsaných problémů se nakonec vyřeší sama – ale tak tomu také není. Náprava spočívá v jejich včasném rozpoznání a dostatečně razantním zásahu. (Str. 260)

Myslím, že tohle je další z knih, nezbytných k dobrému porozumění současnému světu. Neváhejte.

Odkazy: