Pokoušet se o jakékoliv hodnocení první české knihy o Wicce je myslím zbytečné. Už se k ní vyjádřili snad všichni online wiccani, stejně jako rádobywiccani, odpůrci Wiccy, odpůrci Zahradovi a kde kdo jiný. Zahrada reakce shromáždil a zveřejnil na svém blogu, tak si počtěte.
Mě se kniha líbila. Osobně se k Wicce nehlásím, můj přístup k duchovnu je poněkud spletitý, ale přírodní víra je mi blízká, stejně jako novopohanství. Zahradovi se zrovna tenhle výraz moc nelíbí, mě připadá přesný a výstižný. Copak v dnešní době můžeme mluvit o skutečném pohanství? Tady u nás? Pochybuji. I při sebepřesnějším opakování rituálů, studiu pramenů a skutečně vážném a seriózním přístupu pořád zůstává ve hře moderní myšlení a úplně jiný systém životních zkušeností. Nehledě na zachování skutečně původních živých nauk. Těžko. Ještě tak tradice, z nichž se opakováním staly trpěné zvyky, popř. se zvrhly v něco úplně odlišného (pomlázka).
Čili - vidím opravdu spíše nové pohanství, než něco jiného. Ještě ke knize, opravdu nejzajímavější je autentický popis vlastní zkušenosti se zasvěcením do tradice.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.