Starhawk je spisovatelka a zakladatelka novopohanského hnutí Reclaiming. Její první kniha Spiral Dance popisuje znovuzrození hnutí Bohyně a učení wicca, moderního čarodějnictví. Zároveň je politická a feministická aktivistka, celoživotní bojovnice proti patriarchálnímu útlaku, za nápravu společnosti.
Nemluvím však v této knize za čarodějnictví ani za žádné jiné politické nebo duchovní hnutí. Vize Umění, kterou vám předkládám, je moje vlastní a chci se v ní zabývat nejen tím, co je, ale i tím, co by mohlo být. Pochopitelně, ne všechny čarodějnice se mnou sdílejí mé politické přesvědčení a jen pár lidí, kteří se mnou mé politické názory sdílejí, jsou čarodějnice. Jsou mezi nimi stejně tak quakeři, buddhisté, radikální katolíci nebo ateisté. Jsem účastnicí mnoha (možná až příliš mnoha) skupin sabatů, různých kolektivů a hnutí a všechny pro mne byly důležité v tom, že mi pomohly formulovat myšlenky, ale nemluvím za žádnou z nich. (Str. 9)
Kniha Snění temnoty je jakýsi manifest jejího světonázoru, příručka k podpoře podobně smýšlejících. Mapuje tudíž všechny oblasti, kterými se Starhawk zabývá:
Struktura, ne obsah, určuje, jak bude energie proudit, kam bude zaměřená a jaké formy a struktury bude vytvářet. Struktury založené na hierarchii – a je lhostejné, k jakým principům se zrovna hlásí – vytvoří zas jen další hierarchické struktury, které ztělesňuji vnějškovou moc, nikoliv vnitřní sílu. Duchovní organizace s hierarchickou strukturou mohou vytvořit zas jen odcizené vědomí, a je úplně lhostejné, z jakých učení nebo jak hlubokých inspirací vycházejí. Samotná struktura posiluje myšlenku, že někteří lidé jsou hodnotnější než druzí. Je lhostejné, jakého gurua následujeme. Samotná skutečnost, že následujeme někoho jiného, nám zabrání, abychom poznali ducha nebo vnitřní sílu. (Str. 44)
Kniha vyšla poprvé v roce 1981 a i po dlouhých čtyřiceti letech je stále aktuální.
Ale problém potratů není ve skutečnosti problémem práva na život oproti právu na volbu. Prohlašovat, že každé vajíčko a každá spermie má nezadatelné právo na existenci, je jako tvrdit, že každý šváb nebo blecha mají svaté právo donekonečna zaplňovat svět svým potomstvem. Otázka, o kterou jde, se ve skutečnosti týká práva na donucování. Jedině náš předpoklad, že někteří lidé mají právo vykonávat nad druhými nadvládu, nám dovoluje vůbec uvažovat o něčem takovém, jako že by žena, o jejíž život a tělo se jedná, měla být zbavena možnosti o tom rozhodovat.
Má-li být člověk šťastný, milující a radostný, musí to být svobodně poskytnutý dar od Matky — prostřednictvím lidské matky Přivést na svět nový život je veliká odpovědnost, která vyžaduje silný závazek a hlubokou oddanost, kterou na nikom nelze násilím vynutit. Donutit ženu ať už silou, strachem, pocitem viny, zákonem, nebo ekonomickými tlaky, aby nosila nechtěné dítě, je nemorální. (Str. 64)
I když řada věcí už není tak intenzivních – a naopak s jinými jsme mnohem dál, než se v osmdesátých letech mohlo zdát.
Ženy bláhově chtějí věřit, že když budou přijímat a přijímat, odrážet a odrážet, něco se nakonec zlomí a změní. Doufají, že jimi něco otřese až k základům a probudí k životu spící jiskru našeho autonomního jednání.
Mužům je vštěpována stejná nemoc z opačné strany: obsese mocí a vlivem, touha po tom, aby sami sebe dali pocítit, i kdyby jediný vliv, který to bude mít, měla být zkáza, a i kdyby jediný pocit, který bude možné vzbudit v protějšku, byla bolest. (Str. 160)
A Plamenné období, jako rozsáhlá analýza proměny veřejného prostoru, oplocování a privatizace společného majetku vesnic, uzavírání žen doma, procesy s čarodějnicemi, je zajímavé pořád.
Umění přežilo, i když tajně, potichu, v podzemí, v malých skupinách zvaných sabaty, jejichž členové byli propojeni krví nebo hlubokou vírou. Jejich znovuobjevení v tomto století je spojeno s rostoucím uvědoměním mnoha lidí, že mrtvý mechanický svět, svět nadvlády, nepodporuje naše vnitřní životy, ani naše žití s druhými, ani život planety. Znovuzrození náboženství země je součástí širokého hnutí, které je odezvou na svět ovládání hledá spojení se zemí, se srdcem, se zdrojem života tím, že mění naše současné vztahy. (Str. 9)
A pochopitelně je tu ono smíšení magie, novopohanství a aktivismu. Pro Starhawk je to jeden proud, jedno vědomí – rituály, sounáležitost, práce na blízkém okolí i na společnosti jako celku a magie jako podstata. Pro každého čtenáře to tak být nemusí; kniha je tedy určena především těm, kdou vycházejí ze stejných předpokladů.
Takže dnes v noci mám dojem, že cítím naději. Cítím oblažující, děsivý pocit jistoty, kouzla — jako bychom všichni byli účastníky rituálu, který právě začíná působit. Protože síla, která nás k sobě vzájemně táhne, maso k masu, srdce k srdci — nám dává tančit, pracovat, rodit a tkát — je to síla, která nikdy nepřestává oživovat.
Tahle noc, tento okamžik — každý okamžik — nám dává dar, možnost setkat se s touto silou, uchopit ji, vesnít ji do skutečnosti. Je ve tvých očích. V tvých rukou. (Str. 198)
Odkazy:
STARHAWK. Snění temnoty. Praha: Malvern, 2015. ISBN 978-80-7530-010-2.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.