Autoři jedné psychologické studie provedli interview s pacientkami přijatými do nemocnice na biopsii bulky v prsu, aniž by věděli, jaké byly výsledky tohoto vyšetření. Odborníci byli schopni předpovědět výskyt rakoviny u téměř 94 procent případů pouze na základě posouzení těchto psychologických faktorů. Podobně koncipovaná studie provedená v německu porovnávala skupinu čtyřiceti pacientek s rakovinou prsu s kontrolní skupinou čtyřiceti zdravých žen podobného věku, obecné zdravotní historie a životního stylu. I zde dosáhli odborníci vysoké úspěšnosti, konkrétně 96 procent, při rozlišení zdravých a nemocných účastnic pouze na základě psychologického zkoumání. (Str. 69)

Gabor Maté je ale dalek toho, aby tvrdil, že si vážné nemoci lidé zavinili sami – jen upozorňuje na mechanismy, kterými dlouhodobý stres oslabuje nebo mate imunitu.

Stres je složitá kaskáda fyzických a biochemických reakcí na intenzivní emoční podněty. Z fyziologického pohledu jsou emoce elektrickými, chemickými a hormonálními stimuly produkovanými lidskou nervovou soustavou. Emoce ovlivňují – a také jsou pod vlivem – fungování našich velkých orgánů, imunitních obranných mechanismů a působení řady biologických látek, které obíhají naším organismem a pomáhají řídit jeho fyzický stav. (Str. 20)

Proto se také zabývá zejména nemocemi autoimunitními (revmatoidní artritida, sklerodermie, ulcerózní kolitida, systémový lupus erythematosus), ale také těmi, které za autoimunitní obvykle považovaná nejsou (diabetes, roztroušená skleróza, možná i Alzheimerova choroba, pochopitelně rakovina). Typický je potlačovaný hněv, nezpracovaná agresivita nebo nepřátelství. Popíráním nezmizí, zato zvyšují fyziologickou stresovou zátěž, a její opakování zase riziko závažného onemocnění. Obranné mechanismy se dostávají do zmatku a mohou se obrátit proti vlastnímu organismu.

Podstata stresu neodpovídá vždycky obvyklým představám lidí. Stres nemusí být vždy něco vnějšího, jako jsou války, finanční problémy nebo ztráta blízkých. Často nás daleko více ovlivňuje vnitřní stres, způsobený například tím, že se musíme přizpůsobovat někomu jinému. (Str. 83)

Nebo potlačovat hněv; desetiletá studie úmrtnosti ve vztahu k faktorům z psychologického dotazníku ukázala, že nejvýraznějším faktorem byly parametry racionalita a anti-emocionalita, zkráceně R/A. Jedenáct položek dotazníku sloužíích k identifikaci R/A měřilo jediný významný rys: potlačování hněvu. ‚Výskyt rakoviny byl přibližně 40krát vyšší u těch, kdo na 10 až 11 otázek ohledně R/A odpověděli pozitivně, ve srovnání s ostatními, kteří odpověděli pozitivně v průměru pouze na 3 z těchto otázek.‘ (Str. 90, autor cituje ze studie Grossarth-Maticek 1985)

Pro představu několik názvů kapitol (ne všechny)

• Až příliš poslušná holčička
• Když nikdy nejste dost dobří
• Stres, hormony, potlačování a rakovina
• Existuje něco jako „osobnost náchylná k rakovině“?
• Kde jsou hranice mého já: zmatení imunitního systému
• Křehká rovnováha: biologie vztahů
• Tanec generací

Výpověď v rámci testu AAI ohledně vlastního dětství tedy často předpoví, jakým způsobem bude daná osoba pečovat a vychovávat své dítě, i to, jakým způsobem bude toto dítě reagovat při pokusu ‚neznámé situace‘. A jeho chování v tomto pokusu pak předpoví typ výpovědi, kterou dítě následně o dvacet let později v dospělosti podá o svém vlastním dětství!

Rodičovství je tudíž, stručně řečeno, tancem generací. Cokoliv nějak ovlivňovalo jednu generaci, ale nebylo správně a zdravě vyřešeno, bude předáno další generaci. (Str. 203)

Závěr knihy ukazuje přehled nejčastějších jedovatých přesvědčení („musím být silná“ nebo „nikdo mě nechce“ sílu negativního myšlení, ale hlavně rady, jak riziku předcházet, sedm principů uzdravení. Kromě hlubokého pochopení souvislostí vám tak dává i návod, na co se soustředit. Rozhodně doporučuji.

Osvobození od útlaku a stresů vnějšího prostředí je nezbytné, ale je možné pouze v případě, že se napřed dokážeme osvobodit od tyranie své vlastní hluboce zakořeněné biologie přesvědčení. (Str. 224)

Odkazy: