Z pohledu psychosomatiky je Epsteinových 34 mýtů o zdraví jedna z nejpodnětnějších a nejhlubších knih, jaké jsem četl. Rozbíjí zavádějící představy ve všech oblastech lidského zdraví – ať už je to klasická medicína, tradiční náboženství, new age představy nebo mýty sociální, pokaždé přesně a trefně upozorňuje, jak se ve svých očekáváních mýlíme.
Musí každá nemoc mít fyzickou příčinu? Biomedicína s tím počítá, ale téměř nikdy to tak není, resp. ta označená příčina je jen vrchol ledovce:
„Lidem se fyzické a emocionální újmy nestávají odděleně. V naší kultuře však fyzický projev považujeme za ‚skutečný‘ a řešitelný, zatímco emocionání a psychologické faktory často opomíjíme. To, co pokládáme za příčinu zhoršení našeho zdravotního stavu, s nemocí mnohdy souvisí jen nepatrně. Jak již bylo řečeno, pokud se soustředíme jen na fyzickou příčinu, můžeme opomenout okolnosti, které krizi způsobily, a to nám brání situaci napravit nebo zvádnout.“ (Str. 64, mýtus „Každá nemoc musí mít fyzickou příčinu“)
Člověk nežije ve vzduchoprázdnu, za onemocnění nebývá zodpovědná jedna příčina, ani poslední událost před jeho objevením. Souvislosti jsou mezi lidmi, okolnostmi, energií, naladěním. To vše dohromady tvoří příčiny, a to vše se také podílí na vyléčení, takže klasická léčba proti klasickému příznaku může zabrat, a přesto nebýt hlavním důvodem vyléčení.
„Příčinou Robertova astmatu mohl být pracovní stres a léky na astma možná způsobily migrénu. Astma a bolesti hlavy pak třeba zapříčinily, že Robert odešel z práce a začal malovat. Je možné, že malování odstartovalo jeho nový život. Robertův příběh ukazuje, jak naše příznaky a potíže často neoddělitelně souvisejí s příčinami a následky všeho, co v životě děláme. Raději než přisuzovat kauzalitu jakékoli jednotlivé příčině bychom si měli uvědomit, že naše životy neustále ovlivňuje celá řada různých faktorů. Nic na nás nepůsobí izolovaně a nic v našem nitru nefunguje samostatně. To se týká i domnělých příčin našich problémů a jejich domnělých řešení.“ (Str. 76, mýtus „Když se příznaky vytratí krátce po podstoupení léčby, je to zásluhou léčby.“)
A tak dále. Velmi důležitý je mýtus new age o tom, že vytváříme svou realitu a za vše, co se nám stane, neseme zodpovědnost. Není to tak. Spoustu věcí sice ovlivňujeme, ale „řada okolností je na naší vůli, činech nebo tužbách zcela nezávislá. Někdy spočívá největší ‚lekce‘ v tom, soustředit se na to, nakolik jsou události univerza neosobní. Některé věci se dějí s námi stejně jako bez nás, často dokonce navzdory naší vůli.“ (Str. 115, mýtus „Nesu zodpovědnost za vytváření vlastní reality“)
Ještě pár příkladů zavádějících představ ze všech oblastí:
Jak je vidět, šíře zavádějících představ je veliká. A kniha výborná, na nic nečekejte a pořiďte si ji. Otevře vám oči.
Odkazy:
nakladatelství Grada Publishing, Praha 2014, ISBN 978-80-247-4106-2, cena 49 Kč (!)
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.