Poutnický deník Jiřího Boudy je opravdu krásně udělaná kniha. Už na první pohled – tvrdé desky potažené papírem připomínajícím ruční práci, vyražené písmo, kresba nalepená do vylisované prohlubně, radost pohledět a vzít do ruky.
Stejně jako text na křídovém papíře; úzký formát se dobře čte a ty kresby! Kvůli nim jsem si ostatně knihu pořídil, působí mile a nostalgicky, připomínají mi ilustrace dětských knih, je to takové vizuální pohlazení.
Zajímavá je i kreslená mapa se zachycením všech tří poutnických (cyklistických) cest Jiřího Boudy. Podle nich je kniha rozdělená do tří částí:
Na každé spolu s autorem sledujeme cestu den po dni; jsou to jednotlivé deníkové záznamy doprovázené kresbami. Co mě zarazilo, a od třetiny knihy vlastně i nudilo, je jakási neosobnost.
Středa 17. 5. 2006
Ptáci mne probudili už v šest hodin. Ještě ale bylo šero, nechtěl jsem se motat mezi auty. Umyl jsem se, oblékl, nasnídal a vyjel po sedmé hodině. Po několika kilometrech bylo předměstí města Pau Jurancon, kde jsem zase hledal správnou výpadovku do Nay, abych nejel po nějaké rušné hlavní silnici. Podařilo se mi najít D 937, po které jsem jel až do Lourd. Cestou jsem se zastavil v Lestelle-Bharram, kde je románský kostel, a dal jsem si tam kafe au lait.
Čistý popis kde byl, co dělal, co jedl a jak se mu spalo, popis událostí – ale pozoruhodně málo úvah a introspekce. Přitom ty bych u cestovního deníku, notabene do Santiaga, čekal. Knižní deník je zkrátka žánr, který je mnohem obtížnější, než vypadá.
Vlastně by se mi mnohem víc líbila menší kniha plná ilustrací s krátkým popisem. Ne cestovní deník, ale obrázky z cest.
Odkazy:
nakladatelství CYKLOKNIHY s.r.o., Plzeň 2018, ISBN 978-80-87193-44-0, cena 499 Kč
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.