Troll Navážka ustoupil Karotkovi uctivě z cesty. „Tak tady se to nese, mládenci,“ řekl Karotka. „Tři pinty. Na účet domu.“ „Do háje zelenýho, nikdy bych byl nevěřil, že to dokážeš,“ zabrumlal Tračník a chopil se ucha korbele. „Cos tomu chlapovi řek?“ „Já mu jenom vysvětlil, že je povinností každého slušného občana pomáhat hlídce v jakémkoliv čase a situaci,“ odpověděl mu s nevinným výrazem Karotka, „a pak jsem mu poděkoval za dokonalou spolupráci.“ „Jo, a co ještě?“ zašklebil se na něj významně Noby. „Nic, to bylo fakt všechno.“ „Pak jsi musel mít setsakra přesvědčivej tón hlasu.“

Druhou linii příběhu tvoří tajné bratrstvo, Výjimečná a svrchovaná lóže Osvíceného bratrstva ebenové noci, jehož velmistr je poskládal z nejobyčejnějších a nejpřízemnějších obyvatel. Jména bratr Ostrověž, bratr Štukatér nebo dokonce bratr Žumpa naznačují, kde se jejich životy odehrávají…

„Takže,“ řekl Nejvyšší velmistr, „je-li mezi vámi někdo, kdo není oddaný naší věci, ano, kdo nedychtí pokračovat v tom velkém díle, ať raději vystoupí ihned.“ Nikdo se nepohnul. A mám je! Tedy, bohové, jestli já v tomhle nejsem skvělý, pomyslel si Nejvyšší velmistr. Dokážu hrát na ty jejich malé ptačí mozečky jako na xylofon. Jak úžasná je síla obyčejnosti! Kdo by si pomyslel, že slabost může být účinnější než síla? Jen musíte vědět, jak ji usměrnit. A to já vím! „Tak dobrá,“ usmál se. „A teď budeme opakovat přísahu.“ Nechal je rozechvělými, koktajícími hlasy opakovat slova přísahy a spokojeně zaregistroval, jak přiškrceně vyslovují slovo „křihouše“.

Velmistr si je tedy pěkně vodí, a přitom chystá velkolepý plán.

Nejvyšší velmistr se tiše usmál do záhybů pláště. „Tenhle kšeft s mystikou, to je něco úžasného. Řeknete jim lež, a když už ji nepotřebujete, řeknete jim jinou a pochválíte je, jak skvěle pokračují po cestě moudrosti. Místo aby se vám vysmáli, jdou za vámi jako ovce a doufají, že v srdci všech těch lží nakonec přece jen najdou pravdu. A kousek po kousku přijímají nepřijatelné. Úžasné.“

Jenže takový plán se často vymkne z rukou…

Kniha je opět výborná; nevyvolala ve mně sice takové nadšení jako některé předchozí, nic to ale nemění na její nepřetržité zábavnosti, slovním humoru a spoustě nenápadně zabudovaných originálních myšlenek. Vládce města Patricij jako dokonalá šedá eminence, připravená i na to, že bude sám uvržen do svého vlastního vězení; knihovny a knihy, které pouhou vahou obsažených slov deformují vesmír a čas; bahenní dráčci, jejichž trávicí systém je nebezpečný i sám sobě a tak dále.

Se Zeměplochou zkrátka nemůžete sáhnout vedle.

Odkazy: