Kniha má podtitul Tvůrčí řešení problémů v židovské tradici, vzdělanosti a humoru
a představuje způsob myšlení, nazývaný v jidiš jidiše kop
– doslova židovská hlava. Je to všeobecné zkoumání světa ve všech jeho dimenzích a pomáhá vyřešit i konvenčním způsobem neřešitelné problémy a bezvýchodné situace.
Na přebalu je hezký souhrn, používající „kompatibilní“ terminologii (úroveň informací, úroveň porozumění, úroveň moudrosti, úroveň úcty) kniha sama je ovšem o poznání obtížnější. Mluví o zjevných a skrytých oblastech zjevného a skrytého.
Hranice Zjevné oblasti toho, co je zjevné, musí být vyznačeny jasně a jednoznačně odděleny. Právě v této oblasti mohou lidé zakusit ty nejskrytější rozměry toho, co je skryté. Náš první a prvořadý úkol spočívá ve vymezení základního textu daného dokumentu, myšlenky nebo situačního kontextu. Pokud rozpoznáme tento konkrétní, objektivní text, dobereme se něčeho podstatného. Musíme ale mít stále na paměti, že text je v podstatě proměnlivý.
Pokud zachytíme určitou podobu textu nebo kontextu, ale pomineme jeho proměnlivou povahu, narušíme posvátný proces, který v okolní nevědomosti vytváří zlomky významu. Pouze objektivní porozumění textu nebo problému vede nutně jen k rozšíření nevědomosti. Práce s prázdnotou a nicotou vyžaduje krajní opatrnost, aby se to, co získalo podobu, opět nerozplynulo v prázdnotě. O tom, jak snadno k tomu dochází, svědčí naše obtíže s řešením problémů. Kabalistovo tajemství spočívá v tom, že zachovává původní text, skrze nějž se mu odhaluje skrytá stránka toho, co je v tomto textu zjevné, nebo zjevná stránka toho, co je v tomto textu skryté, nebo dokonce skrytá stránka toho, co je v tomto textu skryté. Aby stykem s prázdnotou nezešíleli, kabalisté si uchovávají nepřetržitý kontakt se Zjevnou oblastí toho, co je zjevné. Neobyčejnými cestami lze kráčet jen po pevné půdě textu. (Str. 20)
To nezní úplně srozumitelně; každopádně je evidentní, že důsledné porozumění je jen začátek.
Až se setkáte s problémem, s nímž si nebudete vědět rady, jednoduše si klaďte otázky. Takto vymezíte zřejmou stránku toho, co je zřejmé. Otázky vám pomohou odhalit formu problému do nejmenších podrobností. Ve chvíli, kdy bude forma problému vymezena dokonale a zcela jasně, bude vám vyjevena samotná podstata.
Poznávací proces vyžaduje, abychom odmítali vidět, dokud to, co můžeme spatřit, nepřestane umenšovat a nezačne obohacovat. (Str. 29)
S dokonalou znalostí zjevného můžeme identifikovat také to, co vyřčeno není.
O svých „estetických“ odpovědích bychom měli pochybovat; budeme tak mít ze života více. Zde se opět vyplatí věnovat pozornost doslovnému významu. Pokud vymezíme a zdůrazníme to, co text nebo problém vyjadřuje, zároveň tím odhalíme to, co nevyjadřuje, a tak objevíme oblasti, o nichž nic nevíme. Lidé, kteří se zabývají symbolismem, metaforami či alegoriemi, jsou vůči oblastem, o nichž nic nevědí, méně citliví. Jsou vnímaví vůči estetickým strukturám, snadno v textech a problémech rozpoznají protimluvy, nesoudržná a přehnaná tvrzení. (Str. 34)
Svět se stane průzračnější…
Pokud víte, jak v rámci toho, co je řečeno, porozumět tomu, co řečeno není, jak zjistit, zda „Nemohu“ neznamená „Nechci“, a jak situace přehodnocovat, pak můžete rozkrýt nespočetné vrstvy zakrývající skutečnost. Mimo jiné získáte schopnost prohlédnout lidskou přetvářku; věci pro vás budou průzračné, což je zároveň udivující i děsivé. (Str. 58)
Ale ani to není vše. Ještě jsou tu další dvě oblasti, do nich už se neproniká tradičním rozumem a myšlením.
Člověk, který si přeje vstoupit do skryté oblasti a využít toho, co skýtá, by si měl být vědom jedné věci. Jistotu a správnost úsudku zde nezaručuje zrak. Vnějším projevem skryté oblasti je víra. Ta je jediným zjevným projevem skrytosti, protože rozum do oblasti skrytého vstoupit nemůže. Skrytá odpověď ze skryté oblasti se ve zjevné oblasti objevuje jedině v podobě víry. Nezáleží na tom, zda jde o intuici, již si tříbíme ve Zjevné oblasti toho, co je skryté, nebo o jednání, které podněcuje Skrytá oblast toho, co je skryté. Pravdivost tohoto jevu potvrdila jistá diskontinuita, která nám umožňuje pochopit skutečné příčiny až poté, co získáme přímou zkušenost.
Nalézt v této oblasti sadu plod je velmi obtížné podobně obtížné jako přimět vody, aby se rozestoupily -, ale nesmírně důležité. Mate nás, že jistota neplyne z rozumových soudů, že se v této oblasti rozumem neřídí, že rozum předchází. Tato jistota pramení v celé škále logických systémů a v „prázdnotě“ obklopující všechny definice, všechna srovnání a všechny specifikace, kterých je naše mysl schopna. Přednosti této jistoty spočívají především v tom, že není ničím omezována. Nejedná se však o „prázdnotu“, protože ji můžeme uchopit prostřednictvím našeho myšlení. Zamysleme se nad následujícím vyprávěním. (Str. 130)
Celkový dojem z knihy mám poněkud rozporuplný. Je tam hluboká moudrost, s velkým úsilím popsaná, vysvětlovaná, doprovázená mnoha příklady a ukázkami – a přesto uchopení vzdoruje. Jakkoliv se snažím, nerozumím tomu dost. Budu si ji muset přečíst ještě jednou. Nejméně.
Odkazy:
BONDER, Rabi Nilton. Jidiše kop. Praha: Knižní klub, 2008. ISBN 978-80-242-2010-9.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.