Chcete-li se pokochat, projdětě si Labskou ulici, od Bělobranského náměstí ke zdymadlu. Jen málokde je k nalezení tolik nesourodých domů. Co kus, to originál, ale jako celek tragikomedie.
Nejprve vás uvítá stavba Automatických mlýnů ze začátku století. Líbí se mi; mám příjemný pocit, že se tenkrát dbalo nejen na funkci, ale i na vzhled, že průmyslová budova vypadá jako hrad:
S firemní novostavbou už si nejsem tak jistý, čisté podnikatelské baroko to asi nebude, ale nějaké shodné rysy by se našly:
Dům naproti má jisté kouzlo, je takový malebný, upravený... Možná až moc, jako by se už blížil kýči:
Zato následující dům mě uchvátil. Vlastně mě k rozhodnutí nafotit celou ulici dohnal on. Opravdu se mi líbí, originální kombinací prvků, tvůrčí nesymetrií, přitom zapadá do městského stylu (záměrně říkám stylu, nikoliv okolí, protože do té ulice už zapadne cokoliv). Uhodnete, čím se živí majitel?
Další (asi) firemní sídlo. Nejsou ty arkýře nějaké přerostlé?
Naproti stojí vzpomínka na dům.
Nevím jak okomentovat další stavení. Nějaká klasicistní variace na baroko?
A hurá do moderních pokusů. Přeseknutý štít:
Tady mě zaujala šikmá spojovací plocha mezi zdí a střechou, nikdy jsem ji neviděl:
Z tohoto domu na mě jde čirá hrůza:
Na závěr na uklidnění jedna venkovská chaloupka:
A na zdymadle se můžete vydýchat:
Foceno 7.6.2009 v ulici Labská, Pardubice.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.