Jiří Kutina: Šienšanský mudrc (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Jiří Kutina: Šienšanský mudrc Nevím, jestli je správné uvést Jiřího Kutinu jako autora, ale poznámka říká, že text převyprávěl podle staršího překladu Dr. Františka Čupra z roku 1878, takže je minimálně spoluautorem. S kým, to v nakladatelství Unitaria zapomněli uvést.

Šienšanský mudrc je nejpoetičtější povídání o taoismu, jaké jsem kdy četl. Nostalgické a romantické; popisuje hledajícího, který prošel všechny možné kouty země a touží po poučení. Jak žít, jaký mají věci smysl a vůbec všechno. Jenže v klášterech nachází jen pokrytectví, doktrinářství, zklamán už chce všechno vzdát... Na poslední chvíli se doslechne, že v Šienšanu žije starý postevník, který zná pravdu a rozhodne se jej navštívit. Stařec, který už dávno nevyučuje a žáky nepřijímá, rozezná hledačovu upřímnost a touhu, a uvolí se jej poučit.

„Měj se však na pozoru, abys neupadl do zmatků a omylů. V tom, co vidíš, je Tao; avšak Tao není to, co vidíš. Bylo by chybou se domnívat, že Tao bys mohl vidět vlastníma očima. Ani to, co cítíš, není Tao. Tao nepodnítí ani radost v tvém srdci a nevnese slzy do tvých očí. Všechny tvé pocity a dojmy jsou relativní a ne -skutečné.“ (Str. 11)

Tao dávající zrodit všem věcem, které ale Taem nejsou. Tao je jediné skutečné, vše ostatní skutečné není. Věci plynou svým řádem a člověk je má následovat.

„Cesta vede přes odřeknutí se všech vášní, všech zvláštních tužeb a žádostí. Znamená to žít sám sebou, bez nepřirozených chtění. Cesta tě musí vést k Tau mírně, plynule a pokojně, jako postupuje oceán ve své velikosti a šíři. Jeho pohyb není vyvoláván chtěním po pohybu, ale vědomím, že je moudré a užitečné pohybovat se. Pohybuje se sám sebou. Tak se i ty vzneseš při návratu k Tau a staneš se sám Taem.“ (Str. 13)

Knížečka je to útlá, pár desítek stránek malého formátu, přečtete ji raz dva, ale to nejdůležitější o taoismu tam najdete. Tao, taoistický pohled na krásu, lásku a pochopitelně taoistické ne-činění.

„Není proto třeba, abys chtěl být příliš dobrý, ani aby ses pokládal za tak špatného. Tvou snahou by mělo být wu-wej, nejednající a samovolně jdoucí, ne špatný, ne dobrý, ani malý, ani velký, ani nízký ani vysoký. Až se oprostíš od zdánlivých představ, od všech tužeb a žádostí, tvůj pohyb bude sebou samým a vzlétneš k Tau světlým pohybem, který považuj za vlastní a opravdu skutečný životní princip, tak jasně a tiše, jako ten zlatým třpytem ozářený obláček nad tvou hlavou na nebi.“ (Str. 15)

Jiří Kutina: Šienšanský mudrc

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv