Hravost básní Miroslava Fišmeistera, obsahová i jazyková, je mimořádná. Podivejte se na trojverší ze stránky 20:
Opálený jako Miss Canaveral
Odpovědnost za
velryby z pozůstalosti
První co vás udeří do očí je Canaveral, Mys Canaveral, základna pro start vesmírných raket a raketoplánů. Opálený, samozřejmě, raketové motory ženou zatraceně horké spaliny… Jenže co ty velryby?
Ale počkat, tam není Mys, tam je Miss! Volba královen krásy? Aha, takže to opálení bude spíše broskvová pleť. A velryby jako missí program na záchranu přírody. Jenže co ten Canaveral? Možná podobné se slovem karneval...
A tak to jde jednu báseň za druhou. Tahle je vynikající:
Odbližovat a přidalovat - -
po nebi se míhají Möbiovy myši (Str. 95)
Výměna slabik dvou ‚protikladných‘ slov, následovaná odkazem na Möbiovu pásku, prostorový útvar, který má sice dvě strany, ale jen jeden povrch. Byla by to sbírka hádanek – nebýt ovšem druhé linie autorových básní, té, která vás zasáhne:
Obtočená tělem stromu
kdysi -
tělo, nyní - tělo. (Str. 38)
To jen zatrne a po zádech přeběhne mráz, mysl naučená na hledání skrytého se najednou odhalování zalekne a v náhlé obavě raději jen opatrně našlapuje.
Za očima má koláže
a za nimi pláče dítě
nevejde se do svých kostí
vděčné
unavený jako beruška
unavený jak sluníčko sedmitečné
dům osvobozený od svých pater
černý vlak
se v tunelu převlékl do bílého (Str. 50)
Ne, nechci vědět, jak to s únavou, dětským pláčem, osvobozením a tunelem je… Ale sbírku pochopitelně doporučuji.
nakladatelství Carpe Diem, Brumovice 2014, ISBN 978-80-7487-091-0, cena 150 Kč
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.