Petr Kukal na Třeboňsko jezdí mnoho let, píše o tom i ve svých denících (první, druhý). Petr Ettler je v tomto kraji usazený a jeho proměnlivou krásu zachycuje v obrazech. Píseň o vodě je pak společný projekt obou autorů, Třeboňsko v akvarelech a rozostřených textech
, jak zní podtitul.
Akvarely ukazují rybníky, stromy a břehy, ranní mlhy i večerní slunce, stopy ve sněhu – zkrátka přírodu v běhu času.
Obrazy jsou velmi podařené, mají atmosféru. „Rozostřené texty“ z nich vycházejí, ale svou meditativností směřují dál, k obecnější duchovní zkušenosti. Vypsal jsem si jeden z nich, možná ten nejvýraznější (Str. 21):
Voněly vodou večery
Západ je rudý plameny zpopelňovaného dne. Voda
zrcadlí oheň, země ohřívá vzduch. Oheň, voda, země,
vzduch, říkáš si a zní ti to jako dětské rozpočitadlo:
Nebe, peklo, ráj. Když oheň pohasne a zem se ztratí
v šeru, voda ovládne vzduch. Nad hráze vystoupá
vlhká rybniční vůně a naplní večer. Nebe řeklo ráj.
Všimněte si té hry témat, planoucí západ a zpopelnění, obětní oheň. Cyklické proměny živlů, stejně jako proměny člověka, od dětství k dospělosti. A křesťanská symbolika cesty mezi peklem, rájem a vykoupením. Vyhnání z ráje a jeho znovuzískání, když nebe řeklo ráj
? Kromě toho deklamovaná slova přinášejí rytmus básně v próze.
V kontextu Kukalovy tvorby je to spíš vybočení, nejde o sbírku básní ani o deník. Ovšem vybočení zdařilé; texty nesklouzávají k pouhému popisu obrazů, spíše se od nich odrážejí. Zároveň zachovávají básnický jazyk a odkazují k hlubší zkušenosti.
Píseň o vodě není okázalá (ostatně ani snadno sehnatelná, v běžných knihkupectvích ji nenajdete), ale pro soulad obrazů s texty i pro jejich duchovní přesah rozhodně stojí za pozornost.
Odkazy:
ETTLER, Petr, KUKAL, Petr. Píseň o vodě. Praha: Petr Ettler, 2024. ISBN 978-80-11-05472-4.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.