Jiří Homolka: Tuberkulóza

Když už jsem se do tuberkulózy tak začetl, navíc pod dojmem informací z knihy Všechno je tuberkulóza (jak moc je rozšířená a také že očkování v dospělosti už nechrání), vybral jsem si ještě tuto specializovanou publikaci. Je to učebnice pro lékaře a na necelých osmdesáti stránkách shrnuje současný pohled na problematiku tuberkulózy. I když, současný – je z roku 2016 a deset let je v medicíně dlouhá doba. Epidemiologické údaje platné k roku 2014 jsou zastaralé a léčebné postupy se také proměňují. Nehledě na několik podivností (o nich na konci článku).

Úvod popisuje místo tuberkulózy v dějinách medicíny a její sociální rozměr. Nejde jen o biologickou infekci, ale také o nemoc spojenou s chudobou, bydlením, výživou, migrací a dostupností zdravotní péče. Následuje historie boje proti tuberkulóze u nás – vznik dispenzářů a sanatorií, povinné hlášení, zavedení antituberkulotik, plošná kalmetizace (čili očkování), eradikace tuberkulózy skotu, pozdější přechod k selektivnímu očkování rizikových novorozenců.

• pokud bychom jako kritérium brali počet infikovaných jedinců, tedy velikost biologického rezervoáru, pak je tuberkulóza absolutně nejrozšířenější, odhad je čtvrtina světové populace (!),
• pokud by kritériem byl počet nových případů onemocnění ročně, pak je malárie řádově rozšířenější než tuberkulóza. WHO za rok 2024 odhaduje přibližně 282 milionů případů malárie (zdroj WHO, Malaria Report 2025) oproti 10,7 milionu incidentních případů tuberkulózy (zdroj WHO, Global tuberculosis report 2025). Lepra je v tomto čistě početním srovnání bezvýznamná s 172 717 nově hlášenými případy v roce 2024 (zdroj WHO, Leprosy / Hansen disease),
• pokud by to bylo myšleno jako čistě bakteriální infekce, tak také ne – původce malárie je prvok, a lepra je daleko mimo přední pozice výskytu,
• a nejzajímavější bylo vypátrání původu tvrzení:

V bibliografických odkazech těchto prací lze vystopovat odkaz na populárně-naučný internetový článek publikovaný v roce 2000 na stránkách časopisu 100+1 zahraniční zajímavost (tehdy dostupný na doméně stoplusjedna.newtonit.cz pod kódem So19a00d.asp). Tento článek s největší pravděpodobností přinesl senzačně laděný a špatně přeložený přehled historických tropických nemocí, kde byla tato trojice bez hlubšího kontextu seřazena.

Studenti medicínských a ošetřovatelských oborů tento populární článek na přelomu tisíciletí začali nekriticky citovat ve svých bakalářských a diplomových pracích. Postupem času došlo k takzvanému „akademickému kaskádovému efektu“, kdy novější práce již necitovaly původní populární časopis, ale odkazovaly se na starší obhájené diplomové práce či z nich odvozená skripta, čímž byl omyl definitivně legitimizován jako vědecký fakt. (Gemini)

No a pak mě dost překvapilo tohle:

V zemích, kde byla povinná kalmetizace (u nás od roku 1953 do roku 2010) byla primoinfekce arteficiální oslabeným kmenem mykobakteria bovinního typu (Bacillus Calmette-Guerin-BCG). Mykobakteria většinou celoživotně přežívala v regionálních mízních uzlinách (v bronchopulmonálních uzlinách u primoinfekce inhalační cestou, v axilárních uzlinách po kalmetizaci). Období primoinfekce vyřeší u většiny jedinců definitivně jejich vztah k tuberkulózní infekci a většina lidí zůstane již v dalším životě ušetřena tuberkulózy jako nemoci.

Při oslabení organismu stářím nebo nemocemi dochází přibližně u 5–10 % infikovaných k reaktivaci tuberkulózy, vzniká postprimární tuberkulóza jako nemoc. Ke vzniku tuberkulózy dochází častěji u nemocných léčených glukokortikoidy, imunosupresivy, cytostatiky, některými biologickými preparáty, dále u diabetiků, u nemocných s vředovou chorobou gastroduodenální, s jaterní cirhózou, chronickou renální insuficiencí, u alkoholiků, asociálů, psychiatricky nemocných a u pacientů po totální gastrektomii. Rovněž u nemocných s vrozeným nebo získaným imunodeficitem (AIDS) je tuberkulóza častější. (Str. 29)

To zní jako by lidé po očkování mohli ve stáří nebo při nemoci tuberkulózu dostat jako následek očkování, reaktivaci naočkovaných bakterií. Tak to jsem si nechal vysvětlit hned dvěma chytráky, jak ChatGPT, tak Gemini. Oba shodně tvrdí, že je to zkratkovitý zápis a záměna dvou významů „primoinfekce“, očkovacího, a skutečného. Gemini:

Ona statistika 5–10 % se v medicíně celosvětově uvádí pro lidi s latentní (přirozenou) infekcí. Pokud takový člověk ve stáří nebo při nemoci zeslábne, probudí se v něm ta skutečná tuberkulóza, kterou kdysi v životě vdechl, ale jeho imunita ji tehdy dokázala zkrotit.
Očkovací kmen BCG je extrémně oslabený. Aby způsobil postprimární tuberkulózu jako nemoc u staršího člověka, muselo by dojít k naprostému selhání imunity.

U zdravých/běžně nemocných seniorů: Očkovací kmen BCG v uzlinách sice může přežívat desítky let, ale je tak slabý, že ani při běžném stařeckém oslabení nebo diabetu nemoc nevyvolá.

Extrémní výjimky: K reaktivaci nebo šíření BCG kmene po těle (tzv. BCGóza) dochází téměř výhradně u pacientů s těžkým vrozeným imunodeficitem nebo v pokročilých stádiích AIDS. Pro běžnou populaci (včetně běžných chronicky nemocných) toto riziko neplatí.

Určitě to nejsou podstatné problémy, ale už jen k době od posledního vydání by učebnici aktualizace přišla vhod.

Odkazy:

• Tuberkulóza v Databázi knih
• Tuberkulóza v ČBDB

HOMOLKA, Jiří. Tuberkulóza. Praha: Karolinum, 2016. ISBN 978-80-246-3521-7.