Španělští muži vyvinuli rafinovaný zvyk líbání žen na obě tváře, když jim potřásají rukou. A proto zdravení doma, na ulici, v kavárnách, restauracích anebo kdekoliv jinde zabere mnoho času – dokonce víc než ve Francii (… ), protože muži líbají ženy, ženy líbají ženy, děti líbají jiné děti, tety líbají strýce, bratrance, dědečky, babičky, kuchaře, zloděje, jeho ženu a jejího milence.

A to vše proto, že celkově vzato dávají Španělé rádi najevo své city a jsou společenští. Zbožňují seznamování se s novými lidmi, starými lidmi, starými přáteli, novými přáteli a kvůli tomou všemu zařizují schůzky při ranní kávě, při obědě, odpolední kávě, večeři, pozdní noční kávě a pozdně pozdní noční kávě. (Str. 23)

Specifické je používání zdvojených příjmení, pro cizince to musí být opravdu náročné:

Ženy po svatbě nepřijmou příjmení manžela, jmenují se nadále stejně. Děti dostanou po narození první příjmení svého otce a první příjmení matky. Příklad:

• když se Felipe Rodríguez Fernández ožení s Pilar Gómez Díaz jméno ženy zůstane i nadále Pilar Gómez Díaz.
• když budou mít dceru pokřtěnou Mercedes, bude se jmenovat Mercedes Rodríguez Gómez.
• když se Mercedes Rodríguez Gómez vdá za Juana Garcíu Matíneze, její jméno i nadále bude Mercedes Rodríguez Gómez, ale její syn Pedro se bude jmenovat Pedro García Rodríguez a jeho sestra Carmen se bude jmenovat Carmen García Rodríguez.

V obchodním styku jsou naštěstí používána pouze první příjmení. (Str. 37)

Jinak i o tomto Xenofobním průvodci platí to, co o všech ostatních – je to sice nadsázka, ale s racionálním jádrem a tedy si z ní můžete odnést hodně užitečného.

Odkazy: