Do detailu ale knihu posoudit nedokážu; s žádným Francouzem jsem osobně nemluvil, ve Francii jsem byl jednou a z mediálních skandálů francouzského prezidenta se také mnoho vyvozovat nedá. (Jen si představte abstrahování typického Čecha z vlastností českého prezidenta.)

„Posadíte-li skupinu britských manažerů kolem stolu, aby vyřešili nějaké problém, poctivě se o to budou snažit a nakonec navrhnou řešení bez ohledu na to, zda je vhodné či nikoli. Budou-li podobnému úkolu čelit francouzští manažeři, tak se do diskuze vrhnou s nadšením, chytře přejdou na jiné téma a ke svému velkému uspokojení skončí u zcela nového problému k diskuzi. Tímto způsobem přicházejí na nejnovější nápady, módu, udělátka, kuchyňské potřeby...“ (Str. 99)

A tam, kde se alespoň trochu orientuji, kniha pokulhává - lingvistický odkaz francouzštiny světu je samozřejmě obrovský, ale tohle?

„Jaká by to byla romance bez tête-à -tête, rendez-vous se správnou ambiance, frisson, nějaká badinage, občasná nuance a nějaký risquée repartee?
Jak by mohl kdokoli válčit bez sabotage, manoeuvres, občasného massacre, mnohých a častých mèlées, spousty esprit de corps, trochy espionnage, liaison a détente?
Jakou pózu by mohl někdo zaujmout, aniž by byl suave a soigné? A jaké druhy politického nadšení či intrik by mohly být bez coups d'état, laisser-faire, faits accomplis, volte-face a carte blanche?
Jak bychom předvedli, že jsme mimo své milieu, kdybychom nemohli udělat gaffes a faux pas, abychom ukázali, že jsme naprosto gauche.“ (Str. 105)

V češtině si vybavuji sotva třetinu. Samozřejmě, kniha je nejspíš mířená na angličtinu ve které může být všechno jinak, ale i tak by si kapitolka zasloužila překladatelskou úpravu. Kde je inženýr? Kde bižuterie nebo parfém? Co fejeton? Baret? Žampion, majonéza?

nakladatelství XYZ, Praha 2009, ISBN 978-80-7388-204-4, cena 99 Kč