Wuwejův zápisník

Johann Wolfgang Goethe: Utrpení mladého Werthera

30.06.2020 22:36, Wu | knihy | výběr z knih | komentáře -

obálka Utrpení mladého WertheraMladý Werther přichází do města Wahlheimu, aby se zbavil svého zklamání v lásce, aby studoval a soustředil se na malování. Je to bouřlivý duch, romantický, citově založený, toulá se po krajině, mluví s lidmi – a o všem, co prožívá, píše dopisy svému příteli Vilémovi.

Celou mou duši zaplavilo zázračné veselí, podobné sladkým jitrům jara, kterých plným douškem užívám. Jsem tak zcela sám a těším se z toho, že žiji, zde, v této krajině, která je stvořena pro duše, jako je má. Jsem tak šťasten, drahý příteli, tak pohroužen do pocitu klidného bytí, že to je až na škodu mému umění. Nedovedl bych teď kreslit, ani čáru bych nesvedl, a přece jsem nikdy nebyl větším malířem než právě v těchto okamžicích, když celé údolí se vypařuje a výsostné slunce spočívá na neprostupných temnotách mého lesa a jenom jednotlivé paprsky se vkrádají do nejvnitřnější svatyně a když tu pak ležím ve vysoké trávě poblíže vodopádu a mně, přiblíženému k zemi, rozmanitá stébélka se stávají zázrakem (10. května)

Z dopisů je celý román sestaven, je to román epistolární – díky tomu si také může dovolit skokové posuny v ději i v čase a hlavně střídání nálad, odvaha střídá zoufalství, pak zase vzepětí, chvíle naděje a pád.

Na svých pochůzkách Werther potká Lottu, nejstarší dceru knížecího správce, která se stará o své sourozence i o svého otce. Je nejen krásná, ale je i tak čistá duše, že se do ní Werther rychle zamiluje.

Abych ti po pořádku vypravoval, jak se to všechno zběhlo, že jsem se seznámil s jedním z nejroztomilejších stvoření, to sotva půjde. Jsem veselý a šťastný a tedy málo způsobilý k tomu, abych psal historicky!

Anděla! Fuj! To říká kdekdo o té své! Viď? A přece nejsem schopen ti říci, proč je dokonalá? Zkrátka, zaujala všechnu mou mysl.

Tolik prostoty s takovým rozumem, tolik dobroty s tak pevným charakterem, a ten klid duše, s kterým žije svůj opravdový, činný život! (16. června)

Stane se jejím každodenním hostem, hraje si s jejími bratříčky a sestrami, s Lottou rozpráví o všem, souzní i na plese svým obdivem k básníku Klopstockovi…

Dnes mi zas jednou padl do ruky můj deník, který už nějakou dobu zanedbávám, a žasnu, jak jsem tak vědomě, krok za krokem do toho do všeho zabředl! Jak jsem stále měl o svém stavu jasno, a přece jednal jako děcko, jak o něm stále mám jasno, a stále ani zdání o nějakém zlepšení. (8. srpna)

Má to jediný háček – Lotta je zaslíbena Albertovi a jeho ženou se také stane. Zpočátku to moc nevadí, resp. Werther to nevnímá:

Mohl bych žít nejkrásnějším, nejšťastnějším životem, kdybych nebyl blázen. Tolik krásných okolností se tak hned nesejde, aby potěšily lidské srdce, jako jsou ty, ve kterých teď žiji. Nemůže být pochyby, že jenom naše srdce samo je tvůrcem svého štěstí. Být členem roztomilé rodiny, být starým pánem milován jako syn, dětmi jako otec a Lottou – – – A dobrák Albert, jenž žádným vrtochem ani nezpůsobem neruší mé štěstí, jenž mě má upřímně a přátelsky rád, jemuž jsem po Lottě nejmilejším tvorem na světě – Viléme, je to radost nás poslouchat, když se na procházce bavíme o Lottě. Nic směšnějšího než tenhle náš vztah svět neviděl, a přece mě někdy dojímá až k slzám.

Když mi tak vykládá o její hodné matce, jak na smrtelném lůžku Lottě odevzdává svůj dům a své děti a Lottu poručila do ochrany Albertovy, jak od té doby je jako proměněná, jak se starostmi o domácnost a z vážné stránky života stala skutečnou matkou, jak u ní nemine ani okamžik bez činorodé lásky, bez práce, a jak jí přece neopustila její veselá mysl, ba rozpustilost. (10. srpna)

Ale jen do času. Vášeň bez odezvy se pomalu mění v zoufalství

Marně po ní vztahuji ruce, zrána, když se probírám z mrákot těžkých snů, marně ji v noci hledám na lůžku, když blažený nevinný sen mě oklamal, jako by seděla vedle mne na louce, jako bych její ruku choval v své a pokrýval ji tisícerými polibky. Ach, když pak ještě zpola v závrati spánku po ní tápám a tím se proberu – Proud slz vyráží z mého stísněného srdce a pláči bez útěchy, vstříc černočerné budoucnosti. (21. srpna)

Werther se rozhodne vyřešit to odjezdem, uchází se o místo u dvora. To také dostává a po bouřlivém rozloučení skutečně odjíždí. Přesto si s Lottou dál píše a jeho láska stále trvá. Když se do Wahlheimu vrátí, jejich trojúhelník se pomalu vyhrotí – Albert je neustálou přítomností básníka rozladěn, Lotta se ve svých citech nevyzná a Werther… dál trpí.

Stokrát jsem už byl tak daleko, že bych se jí byl vrhl kolem krku! Bůh na nebesích ví, jak je člověku, vidí-li před sebou přecházet tolik líbeznosti a nesmí-li po ní sáhnout. A sahání po věcech je přece nejpřirozenější lidský pud. Nesahají-li děti po všem, co se jim namane? A já? (30. října)

Postupně začíná chápat, že to vyřeší jen smrt.

A když měsíc zas vystoupil a stál nad černými mračny a přede mnou povodeň v strašlivě nádherném odlesku zněla a hřměla, tu mě zas zamrazilo a touha mě zas pojala! Ach, s rozevřenou náručí stál jsem nad propastí a dýchal jsem dolů! dolů – a ztrácel se v slasti. Propadnout se tam, se všemi strázněmi, se všemi útrapami, rozbouřit se a řítit se jako vlny! A nohu odpoutat od země nedovedls, nedovedls učinit konec veškeré trýzni! – Mé hodiny ještě nedošly – cítím to! Ó, Viléme, jak rád bych byl za to dal celé své lidství: s vichrem rozervat mračna, podchytit proudy! A kdoví, nedostane-li se jednou vězni této slasti! (8. prosince)


Hned po pár stránkách jsem začal přemýšlet, jestli jsem tuhle klasiku nemohl už někde číst. Bylo to tak známé! To básnění zamilovaného, nalézání krásy všude kolem, a rostoucí bolest z neopětování… Ale asi nečetl; nejspíše duch Werthera rezonuje v dílech dalších staletí – v Dorianu Grayovi v jeho čistém opojení láskou, v Evženu Oněginovi, v povídkách Hermanna Hesse… A nebo je to archetypální téma, které Goethe jako první goeniálně zachytil?

Ať je to jak chce, k jeho působivosti jistě přispělo to, že je inspirován skutečnými událostmi. Neopětovaný vztah (a básnickou rozervanost) zažil sám Goethe, když působil v malém městečku Wetzlar jako praktikant říšského komorního soudu. Tehdy se seznámil s Charlottou Buff, již dávno zasnoubenou se starším úředníkem Johanem Christianem Kestnerem. Jejich vzájemný vztah byl přesně takový, jaký Goethe přisoudil Wertherovi. A co víc, i sebevražda se skutečně stala, dokonce kvůli stejné ženě – zastřelil se sekretář K. H. Jerusalem (Goethe ho znal ze studií) a zbraní, kterou mu zapůjčil sám Kestner, stejně jako to v románu udělal Albert pro Werthera.

Vydání knihy spustilo obrovský ohlas, jednak kvůli tématu a nezavrhování sebevraždy (která byla tabu), jednak pro onu preromantickou náladu – city, vzdor, emoce. Sturm und Drang. Často se říká, že se pak spustila vlna sebevražd, inspirovaných Wertherem, podle Stefana Bollmanana jich ale bylo maximálně jednotky: skutečně doloženo je však pouze sotva tucet případů, na které se nějakým způsobem hodí označení ‚wertherovská sebevražda‘, a to v celé Evropě po dobu bezmála šesti desetiletí. (kniha Ženy a knihy, str. 61). Wertherův efekt (inspirace médii) ale existuje – vizte článek o epidemiích sebevražd.

Každopádně napodobitelů jiných aspektů Werthera bylo mnoho, nosili jeho „uniformu“, chodili do přírody, navštěvovali hrob Jerusalema a městečko Wetzlar.

Tahle kniha rozhodně do literárního kánonu patří a čte se velmi dobře. Jediné, s čím jsem měl problém, bylo asi pět stránek (Goethova) překladu z Ossiana, které byly nesourodé, rozvláčné a vůbec nechápu, že se nad nimi Werther s Lottou dokázali tak dojmout. To je ale drobnost.

A hned po dočtení doporučuji níže odkazovanou bakalářskou práci Terezy Štampachové, která na stránkách 60-90 poskytuje výbornou analýzu díla. Kupříkladu upozorňuje, jak je díky dopisům osoba ich-vypravěče rozpolcena mezi dvě osoby (toho, kdo vypráví a toho, kdo to prožíval), ukazuje vzory předcházející romantizaci sebevražd a popisuje Werther-kult, wertheriády a samozřejmě i Werther-efekt.

Odkazy:

Vydala Městská knihovna v Praze, Praha 2018, ISBN 978-80-7587-749-9 (epub ke stažení)

12345
1593549360000

Informace

Kontakt

Google search

Témata

Kategorie

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online