Miloš Urban převyprávěl jeden ze základních mýtů českého národa, mýtus o Libuši a Přemyslovi. A převyprávěl ho velmi důstojně; jeho pojetí totiž nechává sílu víře a magii, ba i přítomnosti bogů a ďasů.

„Držela slunce v obou rukou a zvedla je před obličej. ‚Bog, nebo Ďas?‘ zaskřehotala a potom jí selhal hlas úplně. Na pažích jí vyvstala husí kůže.
‚Přece to první,‘ zahihňal se přízrak, sekl kopytem a rozlomil opukové slunce, jako by to byla obilná placka.
Nemohla uvěřit, že prastaré znamení moc je vedví. Vyhrkly jí slzy. Třásly se jí ruce, ale přece jen dala obě poloviny zas dohromady a pevně je k sobě stiskla. Otorem pohlédla na cizince.
Neproměnil se v kozla, jak čekala, nepadl na všechny čtyři, neodloudal se tmou do svého chlívku. Vzrušeně se zasmál, vyrval jí jednu polovinu slunce z ruky a odhodil ji doprostřed tůně.“ (Str. 79)

Ukazuje mocenské spory, potřebu vládce a soudce, dávnou emancipaci při předání moci ženě – a její rizika. Ukazuje dualitu mezi mužem a ženou; boj a podvolení se, aby mohlo vzniknout silnější partnerství.

Kniha je součástí mezinárodního projektu Mýty, v němž vycházejí převyprávěné příběhy nejlepších autorů z řady zemí; já jsem zatím narazil na Anna In v hrobech světa od Olgy Tokarczukové (také skvělá!).

Odkazy:

• Canongate Myth Series (en, Wikipedia)
• stránka knihy Pole a palisáda na ČBDB
• analýza knihy jako postmýtu od Anny Gnot
• recenze Tomáše Fojtíka na Knihovnice.cz
• recenze Pavla Kotrly

nakladatelství Argo, Praha 2006, ISBN 80-7203-783-8, cena 159 Kč