„Pro naše těla je dnešní doba naprostým paradoxem. Na jedné straně je to zřejmě nejzdravější období v lidské historii. Když žijete v rozvinuté zemi, můžete zcela opodstatněně počítat s tím, že vaše potomstvo přežije dětství, dožije se senility a stane se rodiči a prarodiči. Podařilo se nám porazit nebo potlačit spoustu chorob, které lidi houfně vybíjely: pravé neštovice, spalničky, dětskou obrnu a mor. Lidé dorůstají do větší výšky. Potíže, které v minulosti představovaly ohrožení života, jako je zánět slepého střeva, úplavice, zlomená noha nebo chudokrevnost, je možné snadno léčit. (...)
Na druhou stranu bychom si ovšem mohli vést daleko lépe. Celým světem se valí vlna obezity, chronických nemocí a postižení, kterým se dá zabránit. Patří mezi ně některé druhy rakoviny, cukrovka 2. typu, osteoporóza, onemocnění srdce, mrtvice, onemocnění ledvin, některé alergie, demence, deprese, úzkost, nespavost a další. Miliardy lidí navíc trpí obtížemi, jako je bolest v kříži, zborcená nožní klenba, zánět planární fascie (tj. šlachy spojující patní kost a prsty u nohou), krátkozrakost, artritida, zácpa, pálení žáhy a syndrom dráždivého střeva.“ (Str. 10)

Řadu nemocí si sami způsobujeme. Lieberman jim říká onemocnění z nesouladu:

„Existuje hodně onemocnění z nesouladu, ale všechna jsou důsledkem změn prostředí, jež pozměňují fungování těla. Nejjednodušším způsobem, jak klasifikovat onemocnění z nesouladu, je podle změny podnětu životního prostředí. Široce řečeno, většina onemocnění z nesouladu nastává, když obvyklý podnět vzroste nebo naopak klesne pod úroveň, na kterou je tělo adaptované; nebo když je podnět zcela nový a tělo na něj není adaptované vůbec. Zjednodušeně se dá říct, že takové nesoulady způsobují podněty z kategorií příliš mnoho, příliš málo nebo příliš nový. Například zatímco kulturní evoluce mění lidskou stravu, k některým onemocněním z nesouladu dochází v důsledku konzumace nadbytku tuku, k jiným v důsledku nedostatečné konzumace tuku a k ještě dalším z důvodu konzumace nových druhů tuku, které tělo nedokáže strávit (například částečně hydrogenovaných tuků).“(Str. 185)

Na adaptace a aktuální stav lidských těl je nejlepší pohlížet jako na příběh; evoluční historii, jejíž dějové zápletky a zlomy se všechny promítají do současnosti. A nebylo jich málo (str. 29):

• První přeměna: Nejranější předkové lidí se oddělili od lidoopů a vyvinuli se do podoby vzpřímených dvounožců.
• Druhá přeměna: U potomků těchto prvních předků, australopitéků, se vyvinuly adaptace, aby se kromě ovoce mohli živit i širokou paletou jiných potravin.
• Třetí přeměna: Zhruba před dvěma miliony let si nejranější členové lidského rodu vyvinuli téměř (byť ne zcela) moderní lidská těla a trochu větší mozky, díky kterým se z nich mohli stát první lovci a sběrači.
• Čtvrtá přeměna: Během doby, kdy se archaičtí lidští lovci a sběrači úspěšně šířili po většině území Starého světa, se jim vyvinuly větší mozky a větší, pomaleji rostoucí těla.
• Pátá přeměna: U moderních lidí se rozvinuly zvláštní schopnosti jazyka, kultury a spolupráce, díky nimž se rychle rozptýlili po celém světě a zůstali jediným přežívajícím druhem člověka na planetě.
• Šestá přeměna. Zemědělská revoluce, kdy si lidé místo lovu a sběru začali svou potravu pěstovat a chovat.
• Sedmá přeměna: Průmyslová revoluce, která započala, když lidskou práci začaly nahrazovat stroje.

Každá taková přeměna přinesla něco nového, ale důsledky těch předchozích nevymazala, i ty přetrvávají. Přinesla pozitiva, ale i problémy. Například zemědělská revoluce – „zemědělci sice mají víc jídla a mohou mít víc dětí než lovci a sběrači, avšak víc pracují a častěji trpí hladomorem, podvýživou a infekčními chorobami.“ (Str. 371)

Ačkoliv je kniha psaná velmi srozumitelně a čtivě, informační obsah je vysoký a dá trochu práce se stránkami prokousat. Výsledek ovšem stojí za to, dozvíte se všechno o chůzi, o jídle, o tom, jak růst jedince potřebuje přiměřenou zátěž ve všech ohledech, aby se plně rozvinul, i o tom, jak kulturní výběr v současnosti předčil výběr evoluční a působí i fyzické změny. Opravdu vřele doporučuji.