V další sbírce Haiku od českých a slovenských autorů od nakladatelství DharmaGaia (po Míjím se s měsícem) dostáváme opakovaný důkaz toho, že haiku v češtině mohou fungovat a že tento svébytný básnický útvar tu má silné zázemí.
Zrníčka prachu
víří ve skvrnách světla
v přítmí kostela(Str. 15, Vít Erban)
Snad na každé stránce se povede někomu zastavit čas a vykreslit prchavý okamžik:
zas o kus níže
sestupuje z kola
při cestě do kopce(Str. 28, Jan Frolík)
Zachytit tok času, událost:
Nádražní rozhlas -
spěšný vlak zrychlil
klapot podpatků(Str. 40, Jan Hofírek)
Redukovat větnou skladbu na minimum, až na dřeň:
na staré trati
uhýbá pouze větru
rudý vlčí mák(Str. 99, Pavel Martinec)
Výborné jsou ilustrace Hany Paulusové. Nehrají si na japonskou malbu tuší a potvrzují tak živou adaptaci haiku do našich podmínek, zároveň jsou vytvářeny pro knihu a přesně ilustrují básně, ke kterým jsou vložené (dvojnásobný zážitek!).
Potěšil mě také úvod, který shrne formální pravidla, předvede je na rozboru jedné z básní, připomene i senrjú a to celé zvládne na pěti stránkách. Velmi nápomocný text.
Zkrátka, sbírka je velmi podařená.
Odkazy:
kol. Šálek dál hřeje dlaně. Praha: DharmaGaia, 2020. ISBN 978-80-7436-110-4.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.